§ 20.
(1) Na návrh, učiněný dlužníkem v souhlasu s vyrovnacím správcem nejpozději osm dní před vyrovnacím rokem, může vyrovnací komisař na tomto roku, je-li vzhledem na hospodářské poměry dlužníkovy nebezpečí, že jinak nebude nabízené vyrovnám přijato nebo že dlužník jinak nebude moci nabízené vyrovnání splniti, u pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných zástavním právem zapsaným ve veřejných knihách na nemovitostech zemědělského podniku náležejících dlužníkovi, vyjímajíc pohledávky z emisních zápůjček, pokud z toho věřiteli nehrozí vážná újma, snížiti úrokovou míru až na 4 1/2%, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské až na 5 1/2%, a obmeziti nebo zcela zastaviti splátky na jistinu takových pohledávek.
(2) Věřitel, o jehož pohledávku jde, buď k vyrovnacímu roku obeslán podle předpisů platných o doručování žalob s upozorněním, že, nedostaví-li se k roku, bude v tom spatřován jeho souhlas s návrhem. O námitkách proti rozhodnutí vyrovnacího komisaře, přednesených při roku, rozhodne vyrovnací soud. Proti rozhodnutí rekursního soudu není dalšího opravného prostředku.
(3) Snížení úrokové míry a obmezení nebo zastavení splátek na jistinu platí na dobu od pravoplatného potvrzení vyrovnání až do dne v rozhodnutí určeného, nejdéle však do doby, do které má býti vyrovnání splněno. Platnosti pozbudou, stane-li se vyrovnání neplatným nebo bezúčinným (§§ 66, 68 vyr. ř.) nebo nebude-li potvrzené vyrovnání splněno (§ 67 vyr. ř.).
(4) Jestliže snížení úrokové míry pozbylo platnosti podle druhé věty předchozího odstavce, je dlužník povinen věřiteli ihned nahraditi rozdíl na úrocích. Při rozvrhu nejvyššího podání (kupní ceny) v dražebním řízení buď tento rozdíl na úrocích zaplacen v stejném pořadí s jistinou.