Článek 23
(1) Každý smluvní stát může předložit mezinárodnímu rozhodčímu soudu všechny spory týkající se Organizace nebo zaměstnance Evropského patentového úřadu nebo znalce vykonávajícího pro ni nebo jejím jménem svou činnost, pokud Organizace nebo zaměstnanci či znalci uplatnili výsadu nebo imunitu podle tohoto protokolu v těch případech, kdy tato imunita nebyla zrušena.
(2) Hodlá-li smluvní stát předložit spor rozhodčímu soudu, oznámí to předsedovi správní rady, který neprodleně o tomto oznámení informuje všechny smluvní státy
(3) Postup podle odstavce 1 se nepoužije pro spory mezi Organizací a zaměstnanci či znalci ve věci služebního řádu či zaměstnaneckých podmínek nebo, jde-li o zaměstnance, ve věci penzijního řádu.
(4) Výrok rozhodčího soudu je konečný a není proti němu žádný opravný prostředek; účastníci jsou jím vázáni. V případě sporu o smysl nebo rozsah výroku přísluší jeho výklad rozhodčímu soudu, a to na žádost účastníka.