Článek 122
Restitutio in integrum
(Navrácení v předešlý stav)
(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání podle této úmluvy zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.
(2) Žádost musí být podána písemně do dvou měsíců po odpadnutí překážky. V této lhůtě musí být učiněn i zmeškaný úkon. Žádost je přípustná pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě nezaplacení udržovacího poplatku se lhůta uvedená v článku 86 odst. 2 započte do jednoroční lhůty
(3) Žádost musí být odůvodněna a musí dokládat skutečnosti, o něž se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení v předešlý stav.
(4) O žádosti rozhoduje útvar, který je příslušný k rozhodnutí o zmeškaném úkonu.
(5) Ustanovení tohoto článku se nepoužije pro lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku a dále v článku 61 odst. 3, článku 76 odst. 3, článku 78 odst. 2, článku 79 odst. 2, článku 87 odst. 1 a článku 94 odst. 2.
(6) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.
(7) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení v předešlý stav i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.