Článek 12
(1) Zástupci smluvních států a jejich náměstci, poradci a znalci požívají v rámci zasedání správní rady nebo orgánu touto radou ustaveného, jakož i při cestě do místa zasedání a zpět následujících výsad a imunit:
(a) imunity vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení osobních zavazadel, s výjimkou přistižení při činu;
(b) vynětí ze soudní pravomoci, a to i po ukončení mise, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu některou z výše uvedených osob, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím této osobě nebo touto osobou řízeným;
(c) nedotknutelnosti veškerých úředních listin a dokumentů;
(d) práva používat kód a přijímat dokumenty či korespondenci od zvláštního kurýra nebo v zapečetěných zavazadlech;
(e) osvobození pro sebe a své manžel(k)y od všech vstupních omezení a od ohlašovací povinnosti pro cizince;
(f) stejných osvobození od měnových a devizových předpisů, jakých požívají zástupci zahraničních vlád na dočasných úředních misích.
(2) Výsady a imunity jsou poskytnuty osobám uvedeným v odstavci 1 nikoli pro jejich osobní výhody, nýbrž pro zajištění jejich úplné nezávislosti při výkonu činnosti ve vztahu k Organizaci. Smluvní stát má proto povinnost zrušit imunitu ve všech případech, kdy by podle názoru tohoto státu imunita bránila průběhu spravedlnosti a kdy může být zrušena, aniž by to nepříznivě ovlivnilo účel, za jakým byla poskytnuta.