Článek XI
Jakýkoliv spor vznikající z výkladu nebo provádění této dohody, který nebude vyřešen jednáními nebo jiným způsobem, na kterém se Strany dohodnou, bude na žádost kterékoli ze Stran předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří rozhodců. Každá Strana jmenuje jednoho rozhodce a tito dva rozhodci zvolí třetího rozhodce, který nebude občanem žádné ze Stran, jako předsedu. Jestliže do 30 dnů od podání žádosti o arbitrážní řízení nejmenuje jedna ze Stran rozhodce, může druhá Strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby určil rozhodce za Stranu, která ho nejmenovala. Jestliže do třiceti (30) dnů po jmenování nebo určení rozhodců obou Stran nebude zvolen třetí rozhodce, může kterákoliv ze Stran požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora o jeho jmenování. Rozhodčí soud je usnášeníschopný, pokud je přítomna většina jeho členů a veškerá rozhodnutí musí být přijata většinou hlasů všech členů rozhodčího soudu. Rozhodčí soud určí vlastní procesní pravidla. Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou pro obě Strany závazná a musí být jimi vykonána v souladu s Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, uzavřenou 10. června 1958 v New Yorku (dále jen "Úmluva") a všemi prohlášeními učiněnými v souladu s jejím článkem I odst. 3, pokud obě Strany zůstávají stranami Úmluvy. Odměna rozhodců bude stanovena na stejném základě jako odměna ad hoc soudců Mezinárodního soudního dvora.