Článek 29
Zodpovědnost
1. Jestliže dojde v přípojové nebo přechodové službě na pohraniční trati, ve výměnné nebo pohraniční stanici v důsledku mimořádné události v oblasti železničního provozu k usmrcení cestujícího nebo jeho zranění, nebo se poškodí nebo zničí věc, kterou veze sebou, nebo má na sobě, za splnění nároku na odškodnění zodpovídá oprávněnému železnice toho státu, na jehož území vznikla škoda, a to podle jeho vnitrostátních právních norem.
2. Podmínky ve vztahu k zodpovědnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na případy, kdy na uvedeném místě nebo v důsledku události dojde ke zranění třetí osoby (ne cestujícího a ne pracovníka železnice) nebo jejímu usmrcení nebo se poškodí nebo zničí věc a vztahy nejsou upraveny přepravní smlouvou.
3. Jestliže dojde v přípojové a přechodové službě v důsledku železniční nehody na pohraniční trati nebo ve výměnné nebo pohraniční stanici k úrazu nebo usmrcení pracovníka sousední železnice ve službě nebo zničení věci, kterou má tento pracovník na sobě nebo veze sebou, právní stránku věci třeba z hlediska náhrady škody posuzovat tak, jako kdyby škoda vznikla na území sousedního státu.
4. Při zodpovědnosti vyplývající z přepravních smluv, jakož i ze ztráty a poškození dopravních prostředků, přepravních skříní, kontejnerů, přepravních pomůcek a palet jsou pro železnice závazné dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy a dohody, kterými jsou vázány obě smluvní strany nebo železnice.
5. Při uplatňování vzájemných nároků v důsledku zodpovědnosti železnic podle odstavců 1 až 4 je třeba postupovat takto:
a) škody způsobené pracovníky železnic snáší ta železnice, k níž tito pracovníci patří;
b) za škody vzniklé nedostatečným stavem staveb, zařízení a trakčních vozidel určených pro železniční provoz nebo k jeho zabezpečení odpovídá železnice, která je povinna tyto stavby, zařízení a trakční vozidla udržovat a obnovovat;
c) za škody vzniklé nedostatečným technickým stavem železničních vozidel odpovídá ta železnice, která je naposledy technicky převzala;
d) škoda způsobená oběma železnicemi nebo pracovníky obou železnic se hradí podle míry zavinění; jestliže není možné bezpečně zjistit, jakou měrou se která železnice nebo její pracovníci na ní podílejí, škodu snášejí stejným dílem obě železnice;
e) škody způsobené vyšší mocí snášejí samy železnice.
6. Řešení otázky, zda si budou železnice navzájem uplatňovat nároky na úhradu a v jakém rozsahu a jakým způsobem se budou vzájemně odškodňovat, patří do pravomoci železnic.