Ekonomické předpoklady
10. Zkrácenou týdenní pracovní dobu může organizace zavést jen jestliže tím nedojde
a) ke zpomalení růstu objemu a kvality výroby a služeb, ani jejich hospodárnosti,
Organizace musí vytvořit ekonomické předpoklady k zabezpečení plné úhrady odpadlé pracovní doby z vlastních zdrojů (bez zvýšení počtu pracovníků, mzdových a investičních prostředků) s výjimkou částečné úhrady poskytnuté vládou výjimečně pro některé úseky v odvětvích služeb, bez zvýšení mzdových nákladů na jednotku výroby nebo výkonů (služeb), při současném zabezpečení tempa růstu mezd a jeho relace k dosaženým ekonomickým výsledkům podle politicko-hospodářské směrnice pro regulaci mezd a bez neoprávněného vzestupu cenové hladiny.
Úbytek pracovní doby bude uhrazen využitím vnitřních rezerv, zejména trvalým zvýšením technicko-organizační úrovně výroby a služeb a důsledným využíváním pracovní doby.
Přechodem na zkrácenou pracovní dobu nesmí v zásadě vzrůst přesčasová práce, ale naopak její podstatné omezení je třeba považovat za trvalý úkol i při zkracování pracovní doby.
b) k narušení vztahů k organizacím v navazujících odvětvích, zejména v dopravě a energetice a vztahů výrobních organizací k obchodním organizacím.
V organizacích, které vzájemně kooperují, popřípadě provádějí přímé dodávky do maloobchodní sítě, nesmí nový provozní a pracovní režim narušit dohodnutou plynulost kooperace, popřípadě dodávek zboží, včetně dodržení jeho sortimentu.
Organizace projednají nejpozději v období stanoveném pro uzavírání smluv na dodávku elektřiny návrhy na její případné změny s příslušnými dodavateli elektřiny.
Přechod na zkrácenou pracovní dobu nesmí mít za následek nevyužívání základních prostředků v dopravě a nahromadění nároků na osobní a nákladní přepravu v pracovních dnech, ani vyvolat v dopravě potřebu nových pracovních sil a prostředků. Nakládka i vykládka bude zajištěna ve všech dnech týdne na základě dohody přepravce s dopravcem.
Tuto dohodu sjednává
v železniční dopravě
a) organizace, která má měsíční přísun v průměru od 20 do 100 vozových jednotek, s příslušnou železniční stanicí,
b) organizace, která má měsíční přísun od 101 do 1 000 vozových jednotek, s příslušným provozním oddílem,
c) organizace, která má měsíční přísun více než 1 000 vozových jednotek, s příslušnou správou dráhy;
v silniční a městské dopravě
organizace s příslušným městským, okresním, krajským národním výborem, popřípadě s Národním výborem hlavního města Prahy nebo Národním výborem hlavního města Slovenska Bratislavy (dále jen "krajský národní výbor").
U linek přesahujících hranice kraje postupuje příslušný krajský národní výbor v dohodě se všemi ostatními zúčastněnými krajskými národními výbory; případné potřebné změny na dálkových linkách schvaluje na návrh zúčastněných krajských národních výborů ministerstvo dopravy.