Čl. I
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se za slova "nařízením se stanoví" vkládají slova "v souladu s právem Evropských společenství 1)".
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
------------------------------------------------------------------
"1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře pro zaměstnance, směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami, směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998, o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000, o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, prováděním směrnice Rady 98/24/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých pracovníků, směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978, o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES, směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.
2. V § 1 odst. 2 se slova "§ 3 a 4, § 6, § 25 a 26, § 28 ani v přílohách č. 1, 4, 6 a 11 k tomuto nařízení" nahrazují slovy "§ 25 a 26".
3. V § 3 odst. 3 se slova "pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu (dále jen "trvalá pracoviště")" nahrazují slovy "práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen "trvalá práce")".
4. § 4 včetně nadpisu zní:
"§ 4
Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 st. C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 st. C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 st. C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.
(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.
(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 st.C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 st.C do 4 st.C, musí být zřízeny ohřívárny.
(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 st.C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 st.C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 st.C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 st.C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 st.C.
(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.".
5. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.".
6. V § 5 odstavec 2 zní:
"(2) Ochranné nápoje se poskytují
a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,
b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),
c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,
d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 st.C a nižší,
e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 4 st.C.".
7. V § 5 odst. 3 se slova "písm. a) a b)"nahrazují slovy "písm. a) až c)"a slova "písm. c)" se nahrazují slovy "písm. d) a e)".
8. V § 6 se v nadpisu slova "a klimatizovaná" zrušují.
9. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.
(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.".
10. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.".
11. V § 6 odst. 4 se slova "části A"a věta poslední zrušují.
12. V § 6 odst. 5 se slovo "klimatizovaných" a slova "části A" zrušují.
13. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.".
14. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí:
"(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží
a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,
b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,
c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,
d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,
e) riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika,
f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,
g) práce pouze v nočních směnách.
(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží
a) velikost kritického detailu,
b) náročnost na diskriminaci detailů,
c) nároky na adaptaci zraku,
d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,
e) práce za zvláštních světelných podmínek,
f) používání zvětšovacích přístrojů a
g) neodstranitelné oslňování.".
15. V § 11 odst. 1 se za slova "rozumí práce" vkládají slova "vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti".
16. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo "jednotkami" vkládají slova "vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti" a slovo "směny" se nahrazuje slovem "doby".
17. V § 13 se slova "na psací stroje tradiční konstrukce" zrušují.
18. V § 14 odst. 5 písm. a) se slova "abnormální expozice" nahrazují slovy "situace, která vedla k nadlimitní expozici".
19. V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou "Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu.".
20. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí:
"(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 mikrogramů.m-3, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 mikrogramů Pb.l-1 krve a nižší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.
(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 mikrogramů.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.".
21. V § 21 odst. 3 se slova "§ 20 odst. 2" nahrazují slovy "§ 14 odst. 7".
22. V § 23 nadpis zní: "Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli".
23. V § 23 odst. 4 písm. d) se slovo "alergenních" nahrazuje slovem "senzibilizujících".
24. V § 24 odst. 2 se slova "a to až doby než výsledky hodnocení prokáží, že opatření není třeba činit" nahrazují slovy "pokud hodnocení provedené v souladu s požadavky § 23 neprokáže, že nejsou potřebné".
25. V § 24 odstavec 5 zní:
"(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu 9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4.".
26. § 27 včetně nadpisu zní:
"§ 27
Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků
Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem 3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.".
27. § 28 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní:
"§ 28
Zásobování vodou
(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou 1) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.17) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým limitům podle zvláštního právního předpisu.18)
(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 st.C.
------------------------------------------------------------------
17) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.
Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin.
18) Příloha č. 4 vyhlášky č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.".
28. § 30 zní:
"§ 30
Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.".
29. § 31 zní:
"§ 31
Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na
a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,
c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.".
30. V příloze č. 1 části A a B znějí:
"Část A
Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví
1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.
2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad
2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,
2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,
2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného povrchu (W.m-2),
2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.
Tabulka č. 1:
Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| Třída práce | Příklady činností | M (W.m-2) |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| I | Práce vsedě s minimální pohybovou | =< 80 |
| | aktivitou (kancelářské | |
| | administrativní práce, kontrolní | |
| | činnost v dozornách a velínech), | |
| | práce vsedě spojená s lehkou | |
| | manuální prací rukou a paží (psaní | |
| | na stroji, práce s PC, jednoduché | |
| | šití, laboratorní práce, | |
| | sestavování nebo třídění drobných | |
| | lehkých předmětů). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IIa | Výstupní kontrola, řízení osobního | 81 až 105 |
| | vozidla za běžných provozních | |
| | podmínek. | |
| | Práce vstoje občasně spojená | |
| | s pomalou chůzí po rovné podlaze | |
| | s přenášením lehkých břemen nebo | |
| | překonáváním malých odporů (vaření, | |
| | strojní opracovávání a montáž | |
| | malých lehkých dílců, kusová práce | |
| | nástrojářů a mechaniků, prodavači). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IIb | Práce vsedě s trvalým zapojením | 106 až 130 |
| | obou rukou, paží a nohou (dělnice | |
| | v potravinářské výrobě, mechanici, | |
| | strojní opracování a montáž středně | |
| | těžkých dílců, práce na ručním | |
| | lisu, řidiči nákladních vozidel, | |
| | traktorů, autobusů, trolejbusů | |
| | a ostatních drážních vozidel). | |
| | Práce vstoje s trvalým zapojením | |
| | obou rukou, paží a nohou spojená | |
| | s přenášením břemen do 10 kg | |
| | (prodavači při silné frekvenci | |
| | zákazníků, lakýrníci, svařování, | |
| | soustružení, strojové vrtání, | |
| | dělník v ocelárně, valcíř hutních | |
| | materiálů, tažení nebo tlačení | |
| | lehkých vozíků). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IIIa | Práce vstoje s trvalým zapojením | 131 až 160 |
| | obou horních končetin občas | |
| | v předklonu nebo vkleče, chůze, | |
| | (údržba strojů, mechanici, obsluha | |
| | koksové baterie, práce ve | |
| | stavebnictví - ukládání panelů na | |
| | stavbách pomocí mechanizace, | |
| | skladníci s občasným přenášením | |
| | břemen do 15 kg, řezníci na | |
| | jatkách, zpracování masa, pekaři, | |
| | malíři pokojů, operátoři | |
| | poloautomatických strojů, | |
| | vystrojování vnitřku karoserií | |
| | v automobilovém průmyslu, obsluha | |
| | válcovacích tratí v kovoprůmyslu, | |
| | hutní údržba, průmyslové žehlení | |
| | prádla, čištění oken, ruční úklid | |
| | velkých ploch, strojní výroba | |
| | v dřevozpracujícím průmyslu). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IIIb | Práce vstoje s trvalým zapojením | 161 až 200 |
| | obou horních končetin, trupu, | |
| | chůze, (práce ve stavebnictví - | |
| | kladení cihel při tradiční | |
| | výstavbě, skládání cihel, čištění | |
| | menších odlitků sbíječkou | |
| | a broušením, příprava forem na | |
| | 15 až 50 kg odlitky, foukači skla - | |
| | výroba velkých kusů, obsluha | |
| | gumárenských lisů, práce na lisu | |
| | v kovárnách, chůze po zvlněném | |
| | terénu bez zátěže, zahradnické | |
| | práce a práce v zemědělství). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IVa | Práce spojená s rozsáhlou činností | 201 až 250 |
| | svalstva trupu, horních i dolních | |
| | končetin (práce ve stavebnictví, | |
| | práce s lopatou ve vzpřímené | |
| | poloze, přenášení břemen o váze | |
| | 25 kg, práce se sbíječkou, práce | |
| | v lesnictví s jednomužnou | |
| | a dvojmužnou motorovou pilou, svoz | |
| | dřeva, práce v dole - chůze po | |
| | rovině a v úklonu do 15 st., práce | |
| | ve slévárnách, čištění a broušení | |
| | velkých odlitků, příprava forem | |
| | pro velké odlitky, strojní kování | |
| | menších kusů, plnění tlakových | |
| | nádob plyny). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| IVb | Práce spojená s rozsáhlou | 251 až 300 |
| | a intenzivní činností svalstva | |
| | trupu, horních i dolních končetin | |
| | (práce na důlních pracovištích | |
| | s ruční ražbou - práce se | |
| | sbíječkou, práce v lomech, práce | |
| | v zemědělství s vysokým podílem | |
| | ruční práce, ruční sekání s kosou, | |
| | strojní kování větších kusů). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
| V | Práce spojená s rozsáhlou a velmi | 301 a více |
| | intenzivní činností svalstva trupu, | |
| | horních i dolních končetin | |
| | (transport těžkých břemen např. | |
| | pytlů s cementem, výkopové práce, | |
| | práce sekerou při těžbě dřeva, | |
| | chůze v úklonu 15 až 30 st., ruční | |
| | kování velkých kusů, práce na | |
| | důlních pracovištích s ruční ražbou | |
| | v nízkých slojích). | |
+-------------------+-------------------------------------+---------------+
3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:
3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 st.C,
3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 st.C,
3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 st.C,
3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.
Tabulka č. 2:
Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
+-------+-----------+----------------------------------+-----------+---------+-------------+
| | | Operativní teplota to (st.C) | va | Rh |SRto max+++ |
| | +---------+------------+-----------+ (m.s-1) | (%) |(g.h-1) |
| Třída | M | to min | to opt | to max | | |-------- |
| práce | (W.m-2) | | | | | |(g.sm-1) |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+---------+-------------+
| I | =< 80 | 20 | 22 +/- 2 | 28 | 0,1 - 0,2 | | 107 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 856 |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+ +-------------+
| IIa | 81 - 105 | 18 | 20 +/- 2 | 27 | 0,1 - 0,2 | | 136 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1091 |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+ +-------------+
| IIb | 106 - 130 | 14 | 16 +/- 2 | 26 | 0,2 - 0,3 | 30 - 70 | 171 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1368 |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+ +-------------+
| IIIa | 131 - 160 | 10+ | 12 +/- 2+ | 26+ | 0,2 - 0,3 | | 256 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2045 |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+ +-------------+
| IIIb | 161 - 200 | 10++ | 12 +/- 2++ | 26++ | 0,2 - 0,3 | | 359 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2639 |
+-------+-----------+---------+------------+-----------+-----------+---------+-------------+
Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.
Vysvětlivky k tabulce:
to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 va je rychlost proudění vzduchu
SR je intenzita pocení
Rh je relativní vlhkost
+ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy
++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže
+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2 to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu
Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.
Operativní teplota to (st.C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (st.C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (st.C) se určí z výrazu:
to = tr + A (ta - tr),
kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab. č. 3.
Tabulka č. 3
Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty
to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
| va (m.s-1) | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,6 | 0,8 | 1,0 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
| A (-) | 0,50 | 0,53 | 0,60 | 0,65 | 0,70 | 0,75 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (st.C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (st.C) pro výpočet operativní teploty to (st.C) stanovit ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,9 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,10 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
nebo ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,5 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,15 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
Střední radiační teplota tr (st.C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.
clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
Část B
Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.
2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.
Tabulka č. 4
Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen
+-------------------+----------------------------+----------------------------+
| | Neaklimatizované osoby | Aklimatizované osoby |
| Energetický výdej | Maximální směnově průměrná | Maximální směnově průměrná |
| brutto M (W.m-2) | intenzita pocení SRmax | intenzita pocení SRmax |
| | (g.h-1.m-2) | (g.h-1.m-2) |
+-------------------+----------------------------+----------------------------+
| =< 80 | 147 | 147 |
+-------------------+----------------------------+----------------------------+
| > 80 | 206 | 270 |
+-------------------+----------------------------+----------------------------+
3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ . m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min-1.
4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.
Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:
sm - doba práce za směnu celkem
max - krátkodobě únosná doba práce
Tabulka č. 4a:
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+-------+---------------------------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| | práce | výdeje (W.m-2) |
| | +---------------------------------------------------------------+
| | | I | IIa | IIb | IIIa | IIIb | IVa | IVb | V |
| tg (st.C) +-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| |W.m-2 | 80 | 105 | 130 | 160 | 200 | 250 | 300 | 350 |
| |brutto | | | | | | | | |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 20 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 232 | 188 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 151 | 47 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 22 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 218 | 179 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 323 | 87 | 38 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 24 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 282 | 207 | 171 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 282 | 61 | 32 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 26 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 245 | 196 | 163 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 403 | 157 | 47 | 27 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 28 | sm | 480 | 480 | 480 | 480 | 352 | 230 | 186 | 156 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 480 | 352 | 83 | 37 | 24 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 30 | sm | 480 | 480 | 480 | 468 | 280 | 217 | 177 | 150 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 468 | 280 | 56 | 30 | 21 |
+-----------+-------+-------+-------|-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 32 | sm | 480 | 480 | 480 | 348 | 262 | 205 | 169 | 144 |
| | max | 480 | 480 | 480 | 348 | 111 | 41 | 25 | 18 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 34 | sm | 480 | 480 | 392 | 308 | 245 | 195 | 161 | 138 |
| | max | 480 | 480 | 392 | 151 | 59 | 31 | 21 | 16 |
+-----------+-------+-------+-------+-------|-------+-------+-------+-------+-------+
| 36 | sm | 385 | 433 | 351 | 287 | 230 | 185 | 154 | 132 |
| | max | 385 | 433 | 130 | 66 | 38 | 24 | 17 | 14 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 38 | sm | 274 | 395 | 324 | 268 | 217 | 176 | 148 | 127 |
| | max | 274 | 106 | 63 | 42 | 28 | 20 | 15 | 12 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 40 | sm | 247 | 362 | 301 | 251 | 205 | 168 | 142 | 123 |
| | max | 90 | 56 | 40 | 30 | 22 | 16 | 13 | 11 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 42 | sm | 226 | 335 | 281 | 236 | 194 | 160 | 136 | 118 |
| | max | 52 | 38 | 30 | 23 | 18 | 14 | 11 | 10 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 44 | sm | 207 | 311 | 263 | 223 | 185 | 153 | 131 | 114 |
| | max | 36 | 28 | 23 | 19 | 15 | 12 | 10 | 9 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 46 | sm | 191 | 290 | 248 | 211 | 176 | 147 | 126 | 110 |
| | max | 27 | 22 | 19 | 16 | 13 | 11 | 9 | 8 |
+-----------+-------+-------+-------|-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 48 | sm | 178 | 272 | 233 | 200 | 168 | 140 | 121 | 106 |
| | max | 22 | 18 | 16 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 |
+-----------+-------+-------+-------|-------+-------+-------+-------+-------+-------+
| 50 | sm | 166 | 256 | 221 | 190 | 160 | 135 | 117 | 103 |
| | max | 20 | 17 | 15 | 13 | 11 | 9 | 8 | 7 |
+-----------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+
Tabulka č. 4b:
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+--------+--------------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| | práce | výdeje (W.m-2) |
| | +--------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
| tg (st.C) +--------+--------------------------------------------------+
| | W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| | brutto | |
+-----------+--------+--------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 260 191
max 480 480 480 480 403 323 260 55
-------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 221 181
max 480 480 480 480 403 323 115 42
-------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 316 209 172
max 480 480 480 480 403 316 73 35
-------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 248 197 164
max 480 480 480 480 403 248 52 29
-------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 382 231 187 157
max 480 480 480 480 352 101 40 25
-------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 290 217 177 150
max 480 480 480 480 290 63 32 22
-------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 386 261 205 169 143
max 480 480 480 386 145 45 27 19
-------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 443 307 244 194 161 137
max 480 480 443 241 66 33 22 16
-------------------------------------------------------------------------
36 sm 423 459 347 284 228 184 153 132
max 423 459 190 74 40 25 18 14
-------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 387 319 264 215 174 147 127
max 267 136 70 44 29 20 15 12
-------------------------------------------------------------------------
40 sm 240 354 296 247 203 166 140 122
max 105 60 41 30 22 16 13 11
-------------------------------------------------------------------------
42 sm 218 326 275 232 192 158 135 117
max 54 38 29 23 18 14 11 10
--------- ---------------------------------------------------------------
44 sm 199 302 257 218 182 151 129 113
max 35 27 22 18 15 12 10 9
-------------------------------------------------------------------------
46 sm 184 281 241 206 173 145 124 109
max 25 21 18 15 13 10 9 8
-------------------------------------------------------------------------
48 sm 170 263 227 195 165 138 119 105
max 21 18 15 13 11 9 8 7
-------------------------------------------------------------------------
50 sm 159 247 214 185 157 133 115 101
max 19 17 14 12 11 9 8 7
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4c:
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+--------+--------------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| | práce | výdeje (W.m-2) |
| | +--------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
| tg (st.C) +--------+--------------------------------------------------+
| | W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| | brutto | |
+-----------+--------+--------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 269 193
max 480 480 480 480 403 323 269 61
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 224 182
max 480 480 480 480 403 323 144 46
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 323 210 173
max 480 480 480 480 403 323 82 37
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 265 198 165
max 480 480 480 480 403 265 56 30
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 395 231 187 157
max 480 480 480 480 395 112 42 25
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 301 217 177 150
max 480 480 480 480 301 66 33 22
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 399 259 204 168 143
max 480 480 480 399 155 46 27 19
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 457 303 244 192 160 137
max 480 480 457 303 67 33 22 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 426 475 342 280 226 182 152 131
max 426 475 224 76 40 25 18 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 378 313 260 212 173 146 126
max 267 146 70 43 28 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 232 344 289 243 200 164 139 121
max 105 58 40 29 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 210 316 268 227 189 156 133 116
max 51 36 28 22 17 14 11 9
------------------------------------------------------------------------
44 sm 191 292 250 214 179 149 128 112
max 32 26 21 18 14 12 10 8
------------------------------------------------------------------------
46 sm 176 272 234 201 170 142 123 108
max 24 20 17 14 12 10 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 163 254 220 191 162 136 118 104
max 20 17 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 151 238 208 181 154 131 113 100
max 19 19 16 12 10 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg = a, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+--------+--------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického |
| | práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +--------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
| tg (st.C) +--------+--------------------------------------------+
| | W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| | brutto | |
+-----------+--------+--------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 212
max 480 480 480 411 329 263 75
------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 241 200
max 480 480 480 411 329 157 54
------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 226 190
max 480 480 480 411 329 83 41
------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 275 213 181
max 480 480 480 411 275 56 33
------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 342 257 202 172
max 480 480 480 342 111 41 27
------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 385 303 241 191 164
max 480 480 385 151 59 31 22
------------------------------------------------------------------
36 sm 378 425 345 282 226 182 157
max 378 425 130 66 38 24 18
------------------------------------------------------------------
38 sm 269 388 319 263 213 173 150
max 269 106 63 42 28 20 16
------------------------------------------------------------------
40 sm 243 356 296 246 202 165 144
max 90 56 40 30 22 16 14
------------------------------------------------------------------
42 sm 222 329 276 232 191 157 138
max 52 38 30 23 18 14 12
------------------------------------------------------------------
44 sm 203 306 259 219 181 150 132
max 36 28 23 19 15 12 10
------------------------------------------------------------------
46 sm 188 285 243 207 173 144 127
max 27 22 19 16 13 11 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 175 267 229 196 165 138 122
max 22 18 16 13 11 9 8
------------------------------------------------------------------
50 sm 163 252 217 186 157 133 118
max 20 17 15 13 11 9 8
------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5b:
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+--------+--------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického |
| | práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +--------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
| tg (st.C) +--------+--------------------------------------------+
| | W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| | brutto | |
+-----------+--------+--------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 176
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 214
max 480 480 480 411 329 263 94
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 243 202
max 480 480 480 411 329 243 62
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 214 45
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 285 63 181
max 480 480 480 411 275 56 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 329 256 201 172
max 480 480 480 329 145 45 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 435 301 239 190 164
max 480 480 435 241 66 93 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 415 451 341 279 224 180 156
max 415 451 190 74 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 380 314 260 211 171 149
max 262 136 70 44 29 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 236 348 290 243 199 163 142
max 105 60 41 30 22 16 14
-------------------------------------------------------------------
42 sm 214 320 270 228 188 156 136
max 54 38 29 23 18 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 196 297 253 214 179 149 131
max 35 27 22 18 15 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 180 276 237 202 170 142 126
max 25 21 18 15 13 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 167 258 223 192 162 136 121
max 21 18 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 156 243 211 182 154 131 116
max 19 17 14 12 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5c:
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+-----------+--------+--------------------------------------------+
| | Třída | Doba práce podle celkového energetického |
| | práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +--------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
| tg (st.C) +--------+--------------------------------------------+
| | W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| | brutto | |
+-----------+--------+--------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 215
max 480 480 480 411 329 263 109
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 260 202
max 480 480 480 411 329 260 67
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 112 47
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 296 213 181
max 480 480 480 411 296 66 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 392 255 200 171
max 480 480 480 392 155 46 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 449 298 237 189 163
max 480 480 449 298 67 33 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 419 467 336 275 222 179 155
max 419 467 224 76 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 371 308 255 208 170 148
max 262 146 70 43 28 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 228 338 284 238 196 161 141
max 105 58 40 29 22 16 13
-------------------------------------------------------------------
42 sm 206 311 264 223 186 154 135
max 51 36 28 22 17 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 188 287 246 210 176 146 129
max 32 26 21 18 14 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 173 267 230 198 167 140 124
max 24 20 17 14 12 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 160 249 217 187 159 134 119
max 20 17 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 149 234 204 178 151 128 115
max 19 16 14 12 10 9 8
-------------------------------------------------------------------
31. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova "materiálů a" vkládá slovo "teploty".
32. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo "uvedeny" vkládají slova " , pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 st.C".
33. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova "styku s" vkládá slovo "nechráněnou".
34. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: "Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu".
35. V příloze č. 2 části A se slova "v. Chromu (VI) sloučeniny" nahrazují slovy "v. Chromu ostatní sloučeniny".
36. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem "Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší" označuje jako "Tabulka č. 1".
37. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky "Olovo" a u položky "Olova anorganické sloučeniny jako Pb" ve sloupci "Poznámky" písmeno "P" nahrazuje písmenem "P*".
38. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu "Vysvětlivky k tabulce" doplňují slova "P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie".
39. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem "Seznam látek podle čísel CAS:" označuje jako "Tabulka č. 2".
40. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".
41. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo "pracovní" nahrazuje slovem "osmihodinovou".
42. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí:
"Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
Látka PELc (mg.m-3)
baryt 10,0
cement 10,0
čedič tavený 10,0
dolomit 10,0
železo a jeho slitiny 1) 10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) 10,0
hnědé uhlí a lignit 10,0
magnezit 10,0
ocelárenská struska 10,0
oxidy železa 10,0
popílek 10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0
půdní prachy 10,0
sádra 10,0
saze 2,0
siderit 10,0
škvára 10,0
vápenec, mramor 10,0
vysokopecní struska 10,0
Vysvětlivky k tabulce:
1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.
Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
Látka PELc (mg.m-3)
Textilní prachy:
bavlna 2,0
len 2,0
konopí 2,0
hedvábí 2,0
syntetická vlákna textilní 4,0
sisal 6,0
juta 6,0
Živočišné prachy:
peří 4,0
vlna 6,0
srst 6,0
ostatní živočišné prachy 6,0
Rostlinné prachy:
mouka 4,0
tabák 4,0
čaj 4,0
káva zelená 2,0
koření 2,0
prach obilní 6,0
Prach z
- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin 1) 1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev 2) 2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin 5,0
ostatní rostlinné prachy 6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic 5,0
prach PVC 5,0
prach z broušení pneumatik 3,0
prach epoxidových pryskyřic 2,0
prach polyakrylátových pryskyřic 5,0
prach polyesterových pryskyřic 5,0
prach polyethylenu 5,0
prach polypropylenu 5,0
prach polymerních materiálů 5,0
prach sklolaminátů 5,0
Vysvětlivky k tabulce:
1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),
2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.".
43. V příloze č. 3 části nadepsané "Měření a hodnocení expozice prachu" větě první se slova "odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu" zrušují
44. V příloze č. 3 části nadepsané "Měření a hodnocení expozice prachu" písmeno a) zní:
"a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.
Princip zkoušky.
Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí. Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.). Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).
Rozsah použití zkoušky.
Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu. Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:
XD = Xo + k.so
kde xo průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici
k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
so je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz kapitola - Validace)
Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15 - 20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).
Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.
Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. +/- 5 % hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 - 3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.
Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.
Etalony, referenční materiály
Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů
Přístroje a zařízení.
Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).
Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou +/- 5 %, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti.
Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).
Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky. Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)
Držáky filtrů.
Podpůrné destičky pro podložení filtru.
Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných +/- 5 %, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu). Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.
Analytické váhy s citlivostí 10 g nebo lepší.
Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.
Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.
Filtry.
Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.
Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů < 2,5 mikrometru, pro respirabilní frakci velikost pórů < 1,5 mikrometru), např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken < 1,0 mikrometru, tloušťka filtru > 400 mikrometrů a plošná hmotnost > 5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.
Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Postup zkoušky.
Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.
Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce
c = m/V, kde
c ... koncentrace frakce (mg/m3)
m ... celková hmotnost prachu (mg)
V ... objem odebraného vzorku (m3)
Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)
m = W2 - W1, kde
W1 ... hmotnost filtru před odběrem (mg)
W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)
Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).
Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru
V = Q . t, kde
Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min) t ... doba odběru (min) Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).
Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 st.C a p = 101,3 kPa.
V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:
1/2
V = Q . t . (p . t / p . t ) , kde
kal odb odb kal
Q ...... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ...... doba odběru (min)
p ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen
kal mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
t ... teplota během kalibrace (st.C)
odb
p ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
odb
t ... teplota odebraného vzduchu (st.C)
kal
1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.
Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.
Přípravné práce.
Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic.
Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 st.C a byla udržována v rozmezí +/- 3 st.C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % +/- 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exsikátoru nebo pod ochranným obalem.
Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů. Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah. Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.
Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.
Odběr vzorku v terénu.
Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540). Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).
Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.
Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
Zpracování vzorku v laboratoři.
Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů. Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.
Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.
Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481. Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.
3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.
Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.
Požadavky na metrologickou návaznost.
Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.
Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.
Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:
Obrázek - Schéma
Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)
Vyjádření výsledků.
Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.
Zaokrouhlování výsledků.
Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.
Validace metody, kontrola stability zkoušek.
V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 - 1.
Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.
Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.
Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než +/- 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do +/- 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší. Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).
Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10. V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (+/- 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné. Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.
Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.
Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.
Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.
Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:
- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,
- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízením s konvenční funkcí,
- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,
- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,
- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.
Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku
1/2
U (p, q, r, ...) = k . (up2 + uq2 + ur2 + ...)
kde
k ... koeficient rozšíření,
up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
ur ... dílčí standardní nejistota parametru r
Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:
Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.".
45. Název přílohy č. 4 zní: "Požadavky na větrání pracovišť".
46. V příloze č. 4 se slova "Část A" a slova "Požadavky na nucené větrání" zrušují.
47. V příloze č. 4 bodě 1 větě první se slovo "větrací" zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo "větracího" nahrazuje slovem "přiváděného".
48. V příloze č. 4 bodě 3 se slova "čerstvého větracího" nahrazují slovem "venkovního".
49. V příloze č. 4 bodě 6 větě čtvrté se slovo "klimatizovaných" zrušuje.
50. V příloze č. 4 bodě 12 se slovo "odsátého" nahrazuje slovem "odpadního".
51. V příloze č. 4 se Část B zrušuje.
52. V příloze č. 5 části A tabulce č. 1 se slova "Minutový přípustný 5), 6)" nahrazují slovy "Minutový přípustný 5)".
53. V příloze č. 5 části A "Poznámky k tabulkám č. 1 - 3" se v poznámce č. 2) slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".
54. V příloze č. 5 části A bodě 4 větě druhé se za slova "překročit ani" vkládá slovo "opakovaně".
55. V příloze č. 5 části B bodě 4 se věta druhá nahrazuje větou "Pracovní úkony s použitou silou 60 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.".
56. V příloze č. 5 části B bodu 4 větě poslední se za slova "než 45 % Fmax" vkládají slova "jako pravidelná součást hlavní pracovní operace" a za slovem "operace" se tečka nahrazuje čárkou.
57. V příloze č. 5 Část C zní:
"Část C
Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. 14)
3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.
Tabulka č. 1
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen
ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1)
+------------------+----------------------+-----------------+----------------------------+
| Hmotnost ručně | Délka vertikální | Maximální počet | Maximální celková hmotnost |
| zvedaných | dráhy břemene | zdvihů za 1 | (kg) břemen zvedaných |
| a přenášených | | minutu | a přenášených za 1 směnu |
| břemen nesmí být | | | |
| větší než (kg) | | | |
+------------------+----------------------+-----------------+----------------------------+
| 15 | podlaha - zápěstí 2) | 5 | 6500 |
| | zápěstí - rameno 2) | 6 | |
+------------------+----------------------+-----------------+----------------------------+
| 10 | podlaha - zápěstí 2) | 7 | |
| | zápěstí - rameno 2) | 8 | 5500 |
| | podlaha - rameno 2) | 6 | |
+------------------+----------------------+-----------------+----------------------------+
| 5 | podlaha - zápěstí | 9 | |
| | podlaha - rameno | 8 | |
| | podlaha - nad rameno | 5 | 4000 |
| | zápěstí - rameno | 10 | |
| | zápěstí - nad rameno | 8 | |
| | rameno - nad rameno | 6 | |
+------------------+----------------------+-----------------+----------------------------+
Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
------------------------------------------------------------------
1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.
2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.
Tabulka č. 2
Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami
při dobrých úchopových možnostech
+----------------------------------------------+-----+----+----+
| Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) | 15 | 10 | 5 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
| Maximální vzdálenost přenášení (m) | 10 | 15 | 20 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.".
58. V příloze č. 5 části D bodě 1 a bodě 2 písm. a) se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".
59. V příloze č. 5 části D bodě 4 písm. a) se slovo "nevhodných" nahrazuje slovem "nepřijatelných".
60. V příloze č. 5 části D písm. A) bodě 5 a v písm. B) se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".
61. V příloze č. 5 části E u "Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech" bodě 1 písm. d) se slova "za směnu" zrušují.
62. Příloha č. 6 zní:
"Příloha č. 6.
Část A
Prostorové požadavky na pracoviště
1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.
2. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce, musí být
a) při ploše do 50 m2 nejméně 2,60 m
, b) při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
c) při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
d) při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
3. Světlá výška místností se šikmými stropy musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy 2,30 m.
4. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.
5. Výšky uvedené v bodu 2 písm. c) a d) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.
6. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:
12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.
7. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.
Část B
Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení
1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty).
2. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.
3. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:
20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
30 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením. Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.
Část C
Některé požadavky na pracovní místo
1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 - 1180 mm, u žen 930 - 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 - 310 mm a u žen 210 - 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 +/- 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.
2. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 - 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 - 200 mm.
3. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.
4. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.
Obr. č. 1 Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě
Obrázek
Obr. č. 2 Dosahy horních končetin ve svislé rovině pro práci vsedě
Obrázek
Vysvětlivky k obr. č. 2
Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.
Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy - mírné předklánění, pohyb do stran.
Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.
Obr. 3 Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje
Obrázek
5. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny
a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou.
b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.
c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.
d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.
e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.
f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.
g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]
Nejmenší výška nad podlahou 600
Nejmenší celková šířka 500
Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení) 500
Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení) 700
Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200
h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:
- maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze),
- minimálně 200 mm od roviny h vpřed,
- maximálně 250 mm nad základnou,
- maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h.
Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.
i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.
j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.
Přípustné síly pro ovladače
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Typ ovladače | Tvar, polohy a frekvence | Způsob ovládání, |
| | ovládání | minimální a maximální |
| | | síly (N) |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Tlačítko | Kruhové, čtvercové, | Jedním prstem min. 2,5 |
| | obdélníkové, hřibové | max. 8 |
| | | dlaní min. 2,5 |
| | | max. 50 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Přepínač páčkový | Válcový, kuželový, hranolový | |
| | dvoupolohový: min. 30st. na | |
| | strany od svislé osy, | |
| | třípolohový: min. 30st. na | |
| | strany od svislé osy a kolmo | Prsty min. 2,5 |
| | k základně | max. 10 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------|
| Přepínač otočný | Kruhová základna, úchopová část | Prsty min. 2,5 |
| | kuželová, obdélníková | max. 15 |
| | při zrakové kontrole: max. | |
| | počet poloh - 24, min. úhel | |
| | mezi polohami - 15st. | |
| | při hmatové kontrole: max. | |
| | počet poloh - 8, min. úhel mezi | |
| | polohami - 45st. | |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Točítko | Válcový, kuželový průměr do 2,5 | Prsty min. 2,5 |
| | cm | max. 4 |
| | průměr větší než 2,5 cm | min. 2,5 |
| | | max. 15 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Kolo ruční | Vnější průměr věnce se volí | Jednou rukou min. 10 |
| | podle rychlosti otáčení, při | max. 100 |
| | větší rychlosti menší průměr | oběma rukama min. 10 |
| | | max. 200 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Volant | a) technická zařízení pracovně | Oběma rukama max. 115 |
| | nepojíždějící | |
| | b) technická zařízení pracovně | jednou nebo oběma rukama max. 80 |
| | pojíždějící | oběma rukama max. 350 |
| | c) všechna technická zařízení | |
| | při selhání posilovače řízení | |
| | (při nouzovém řízení) | |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Volant | Zemědělská a lesnická zařízení | |
| | a) tech. zařízení pracovně | |
| | nepojíždějící | Oběma rukama max. 120 |
| | b) tech. zařízení pracovně | |
| | pojíždějící | jednou nebo oběma rukama max. 120 |
| | c) všechna zařízení při selhání | oběma rukama max. 490 |
| | posilovače řízení (při nouzovém | |
| | řízení) | |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Páka ruční | Rukojeť: válcová, kuželová, | Horní končetinou |
| | kulová | pohyb páky: |
| | trvale: | vpřed a vzad min. 10 |
| | | max. 60 |
| | | do stran min. 10 |
| | | max. 40 |
| | často: | vpřed a vzad min. 10 |
| | | max. 120 |
| | | do stran min. 10 |
| | | max. 80 |
| | zřídka: | nahoru a dolů: min. 10 |
| | | max. 300 |
| | | (nouzová a parkovací |
| | | brzda) u zemědělských a |
| | | lesnických strojů: max. 250 |
| | | nouzová a parkovací brzda |
| | | max. 295 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
| Páka nožní (pedál) | Obdélníkový, kruhový, čtvercový | Pohybem celé nohy |
| | trvale: | min. 10 |
| | | max. 90 |
| | často: | pedál provozní nouzové min. 40 |
| | | brzdy max. 400 |
| | | |
| | | pedál ovládaný pohybem min. 20 |
| | | nohy v kotníku max. 60 |
| | | |
| | | zemědělské a lesnické |
| | | stroje: |
| | pedál spojky: | max. 245 |
| | pedál akcelerátoru: | max. 60 |
| | pedál provozní a nouzové brzdy: | max. 580 |
| | ostatní pedály: | max. 150 |
+--------------------+---------------------------------+-----------------------------------------+
Trvale používané ovladače - takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu
. Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 - až 40x za pracovní dobu.
Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané méně než 20x za pracovní dobu.
Rozměry ruky
+--------------------+----------------------+----------------------+
| | Muži | Ženy |
| +----------+-----------+------------+---------+
| | Průměr | 95 % | Průměr | 95 % |
+--------------------+----------+-----------+------------+---------+
| Délka ruky dlaňová | 18,8 | 20,3 | 17,2 | 18,6 |
+--------------------+----------+-----------+------------+---------+
| Délka dlaně | 10,7 | 11,7 | 9,8 | 10,7 |
+--------------------+----------+-----------+------------+---------+
| Délka III. prstu | 8,1 | 9 | 7,4 | 8,2 |
+--------------------+----------+-----------+------------+---------+
| Šířka ruky | 8,8 | 9,7 | 8 | 8,8 |
+--------------------+----------+-----------+------------+---------+
Část D
Pracovní polohy a jejich hodnocení
Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.
Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.
Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.
Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:
1. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů
2. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné.
Přijatelná pracovní poloha:
Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.
Podmíněně přijatelná pracovní poloha:
Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.
Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.
Nepřijatelná pracovní poloha:
Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.
Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.
Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.
Hodnocení poloh:
- Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4st.
- Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.
- Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definováno jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.
Obrázek
+-------------------------------------------------------------------+
| KROK 1: |
|-------------------------------------------------------------------|
| NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+------------------------------+------------------------------------+
| Statická poloha trupu | Předklon trupu větší než 60st. |
| | Záklon bez opory celého těla. |
| | Výrazný úklon či pootočení trupu |
| | větší než 20st. |
+------------------------------+------------------------------------+
| Dynamická poloha trupu | Předklon trupu větší než 60st. Při |
| | frekvenci pohybů větší nebo |
| | rovné 2/min. |
| | Výrazný úklon trupu či pootočení |
| | větší než 20st. při frekvenci |
| | pohybů >= 2/min. |
+------------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+------------------------------+------------------------------------+
| Statická poloha | Předklon trupu 40st. - 60st. Bez |
| | opory trupu (KROK 2 A). |
| | Záklon trupu s oporou těla (KROK |
| | 2 B). |
| | Výrazný úklon či rotace větší |
| | 10st. a menší než 20st. |
+------------------------------+------------------------------------+
| Dynamická poloha | Předklon trupu větší než 60st. Při |
| | frekvenci pohybů menší než |
| | 2/min (KROK 2 C). |
| | Výrazný úklon trupu do stran větší |
| | než 20st. při frekvenci |
| | pohybů menší než 2/min. (KROK 2 |
| | A). |
| | Záklon trupu při frekvenci pohybů |
| | menší než 2/min (KROK 2 C). |
+------------------------------+------------------------------------+
+------------------------------+------------------------------------+
| KROK 2: | A Přijatelná, jestliže doba držení |
| | v této poloze je nižší než |
| | maximálně přijatelný čas držení |
| | (v minutách). |
| | B Přijatelná, jestliže je opora |
| | trupu (zádová opěra). |
| | C Nepřijatelná, jestliže stroj je |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+------------------------------+------------------------------------+
HLAVA - KRK
Obrázek
+-------------------------------------------------------------------+
| KROK 1: |
+-------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+-------------------------------------+
| Statická poloha | Předklon hlavy větší než 25st. bez |
| | podpory trupu. |
| | Záklon hlavy bez podpory celé |
| | hlavy. |
| | Úklon a rotace hlavy větší než |
| | 15st. |
+-----------------------------+-------------------------------------+
| Dynamická poloha | Úklon a rotace hlavy větší než |
| | 15st. s frekvencí pohybů větší |
| | nebo rovné 2/min. |
| | Předklon hlavy větší než 25st. Při |
| | frekvenci pohybů větší nebo |
| | rovné 2/min. |
+-----------------------------+-------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+-------------------------------------+
| Statická poloha | Předklon hlavy 25 - 40st. |
| | s podporou celého trupu (KROK 2 A). |
+-----------------------------+-------------------------------------+
| Dynamická poloha | Předklon hlavy 25 - 40st. Při |
| | frekvenci pohybů menší než 2/min |
| | (KROK 2 B). |
| | Záklon hlavy do 15st. při frekvenci |
| | pohybů menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
| | Úklony a rotace hlavy do 15st. |
| | s frekvencí menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+-------------------------------------+
+-----------------------------+-------------------------------------+
| KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně |
| | přijatelný čas držení. |
| | B Nepřijatelná, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+-----------------------------+-------------------------------------+
HORNÍ KONČETINY (PAŽE)
Obrázek
+------------------------------------------------------------------+
| KROK 1: |
+-----------------------------+------------------------------------+
| | NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Statická poloha | Nevhodná poloha paže (zpětné |
| | ohnutí paže, krajní zevní rotace |
| | paže, zvednuté rameno). |
| | Vzpažení paže větší než 60st. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Dynamická poloha | Vzpažení paže větší než 60st. při |
| | frekvenci pohybu větší nebo |
| | rovné 2/min. |
| | Zapažení při frekvenci pohybu |
| | větší nebo rovné 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Statická poloha | Vzpažení paže 40st. - 60st., |
| | jestliže paže není podepřena (KROK |
| | 2 A). |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Dynamická poloha | Vzpažení paže 40st. - 60st. při |
| | frekvenci pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min (KROK 2 C, B). |
| | Zapažení při frekvenci pohybů |
| | menší než 2/min. (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
| KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně |
| | přijatelný čas držení. |
| | B Není přijatelná při frekvenci |
| | pohybů >= 10/min. |
| | C Nepřijatelná, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny |
+-----------------------------+------------------------------------+
DOLNÍ KONČETINY
Obrázek
+------------------------------------------------------------------+
| KROK 1: |
+------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Statické polohy | Extrémní flexe kolena, extrémní |
| | dorzální/plantární flexe v |
| | kotníku. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálním rozpětím s |
| | frekvencí pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
| Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálnímu rozpětí s |
| | frekvencí pohybů větší než 2/min |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
| KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+-----------------------------+------------------------------------+
OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA
+------------------------------------------------------------------+
| KROK 1: |
+------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy | Extrémní flexe nebo extenze |
| | v lokti, extrémní supinace a |
| | pronace zápěstí, extrémní flexe |
| | a extenze zápěstí. |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálním rozpětím s |
| | frekvencí pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy | Práce vleže, v kleče, v dřepu |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálnímu rozpětí s |
| | frekvencí pohybů menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny.". |
+-----------------------------+------------------------------------+
63. V příloze č. 7 se dosavadní text označuje jako "Část A" a doplňuje se Část B, která zní:
"Část B
Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
Psychická zátěž
a) Vnucené pracovní tempo
Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.
Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.
b) Monotonie
Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.
Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:
monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;
monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.
V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.
Hodnocení monotonie
Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:
- časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);
- počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.
Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.
Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.
Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.
Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.
c) Časový tlak
Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy.
Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s: - přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce); - složitostí řízeného objektu; - neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah; - soustředěným monitorováním více než čtyři hodiny za pracovní dobu; - přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu; - mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.
d) Sociální interakce a interpersonální aktivity
Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.
Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.
Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50 % směny denně.
e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob
Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činnosti, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z možného rizika.
Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.
f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.
Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž
V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.
Například:
1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.
2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.
3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.
4) Nároky na ostatní smyslové orgány.
Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).
Zraková zátěž
a) Velikost kritického detailu
Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.
V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.
Tabulka č. 1
Rozměry kritického detailu d (rozměry uvedeny v mm)
+--------+--------------------------------------+
| Poměr | Pozorovací vzdálenost D |
+--------+----------+------------+--------------+
| D/d | 350 | 500 | 1 000 |
+--------+----------+------------+--------------+
| 1 670 | 0,21 | 0,30 | 0,60 |
+--------+----------+------------+--------------+
| 1 000 | 0,35 | 0,50 | 1,00 |
+--------+----------+------------+--------------+
Poznámka:
V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán, a obloukové minuty. Poměr D/d = 1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d = 1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20 - 22 obloukových minut.
b) Náročnost na diskriminaci detailů
V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).
Tabulka č. 2
Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot:
+--------------+-----------------+-----------------------------+
| Velký | K >= 0,8 | velmi dobrá rozlišitelnost |
+--------------+-----------------+-----------------------------+
| Střední | 0,5 =< K < 0,8 | dobrá rozlišitelnost |
+--------------+-----------------+-----------------------------+
| Malý | K < 0,5 | špatná rozlišitelnost |
+--------------+-----------------+-----------------------------+
Kontrast se stanoví podle vzorce:
/La - Lb/
K = ---------
Lb
K = kontrast
La = jas kritického detailu cd/m2
Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2
c) Nároky na adaptaci zraku
Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění.
Rozlišují se tři stupně oslnění: - rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu; - omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti; - oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.
Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.
Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.
d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly
Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.
K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.
e) Práce za zvláštních světelných podmínek
Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.
Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.
f) Používání zvětšovacích přístrojů.".
64. V příloze č. 9 v Seznamu karcinogenů Skupina 2 zní:
"Skupina 2
Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu 7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského apod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo apod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský apod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian schweinfurtii), andoug (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).".
65. Příloha č. 10 včetně nadpisu zní:
"Příloha č. 10
Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související
požadavky na pracoviště
Biologický činitel Skupina Poznámka
Bakterie
Actinobacillus actinomycetemcomitans 2
(Haemophilus actinomycetemcomitans)
Actinomadura madurae 2
Actinomadura pelletieri 2
Actinomyces gerencseriae 2
Actinomyces israelii 2
Actinomyces pyogenes 2
Actinomyces spp. 2
Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium 2
hemolyticum)
Bacteroides fragilis 2
Bartonella bacilliformis 2
Bartonella (Rochalimea) spp 2
Bordetella bronchiseptica 2
Bordetella parapertussis 2
Bordetella pertussis 2 V
Borrelia burgdorferi 2
Borrelia duttonii 2
Borrelia recurrentis 2
Borrelia spp. 2
Campylobacter fetus 2
Campylobacter jejuni 2
Campylobacter spp. 2
Cardiobacterium hominis 2
Clostridium botulinum 2 T
Clostridium perfringens 2
Clostridium spp. 2
Clostridium tetani 2 T, V
Corynebacterium diphtheriae 2 T, V
Corynebacterium minutissimum 2
Corynebacterium pseudotuberculosis 2
Corynebacterium spp. 2
Edwardsiella tarda 2
Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu) 2
Ehrlichia spp. 2
Eikenella corrodens 2
Enterobacter aerogenes/cloacae 2
Enterobacter spp. 2
Enterococcus spp. 2
Erysipelothrix rhusiopathiae 2
Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních 2
kmenů)
Flavobacterium meningosepticum 2
(Chryseobacterium meningosepticum)
Fluoribacter bozemanae (Legionella) 2
Francisella tularensis (typ B) 2
Fusobacterium necrophorum 2
Gardnerella vaginalis 2
Haemophilus ducreyi 2
Haemophilus influenzae 2
Haemophilus spp. 2
Helicobacter pylori 2
Chlamydia pneumoniae 2
Chlamydia psittaci (jiné kmeny) 2
Chlamydia trachomatis 2
Klebsiella oxytoca 2
Klebsiella pneumoniae 2
Klebsiella spp. 2
Legionella pneumophila 2
Legionella spp. 2
Leptospira interrogans (všechny serotypy) 2
Listeria ivanovii 2
Listeria monocytogenes 2
Morganella morganii 2
Mycobacterium avium-intracelulare 2
Mycobacterium fortuitum 2
Mycobacterium chelonae 2
Mycobacterium kansasii 2
Mycobacterium malmoense 2
Mycobacterium marinum 2
Mycobacterium paratuberculosis 2
Mycobacterium scrofulaceum 2
Mycobacterium simiae 2
Mycobacterium szulgai 2
Mycobacterium xenopi 2
Mycoplasma caviae 2
Mycoplasma pneumoniae 2
Neisseria gonorrhoeae 2
Neisseria meningitidis 2 V
Nocardia asteroides 2
Nocardia brasiliensis 2
Nocardia farcinica 2
Nocardia nova 2
Nocardia otitidis caviarum 2
Pasteurella multocida 2
Pasteurella spp. 2
Peptostreptococcus anaerobius 2
Plesiomonas shigelloides 2
Porphyromonas spp. 2
Prevotella spp. 2
Proteus mirabilis 2
Proteus penneri 2
Proteus vulgaris 2
Providentia alcalifaciens 2
Providentia rettgeri 2
Providentia spp. 2
Pseudomonas aeruginosa 2
Rhodococcus equi 2
Rickettsia spp. 2
Bartonella quintana (Rochalimaea quintana) 2
Salmonella (jiné serotypy) 2
Salmonella Arizonae 2
Salmonella Enteritidis 2
Salmonella Paratyphi A, B, C 2 V
Salmonella Typhimurium 2
Serpulina spp. 2
Shigella boydii 2
Shigella dysenteriae jiná než typ 1 2
Shigella flexneri 2
Shigella sonnei 2
Staphylococcus aureus 2
Streptobacillus moniliformis 2
Streptococcus pneumoniae 2
Streptococcus pyogenes 2
Streptococcus spp. 2
Streptococcus suis 2
Treponema caraterum 2
Treponema pallidum 2
Treponema pertenue 2
Treponema spp. 2
Vibrio cholerae (včetně El Tor) 2
Vibrio parahaemolyticus 2
Vibrio spp. 2
Yersinia enterocolitica 2
Yersinia pseudotuberculosis 2
Yersinia spp. 2
Bacillus anthracis 3
Brucella abortus 3
Brucella canis 3
Brucella melitensis 3
Brucella suis 3
Coxiella burnetii 3
Escherichia coli, cytotoxické kmeny 3* T
Francisella tularensis (typ A) 3
Chlamydia psittaci (avinní kmeny) 3
Mycobacterium africanum 3 V
Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG) 3 V
Mycobacterium leprae 3
Mycobacterium tuberculosis 3 V
Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas 3
pseudomallei)
Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei) 3
Rickettsia prowazekii 3
Rickettsia rickettsii 3
Rickettsia tsutsugamushi 3
Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri) 3
Ricktettsia conorii 3
Yersinia pestis 3 V
Mycobacterium microti 3*
Mycobacterium ulcerans 3*
Rickettsia akari 3*
Rickettsia canada 3*
Rickettsia montana 3*
Salmonella Typhi 3* V
Shigella dysenteriae (typ 1) 3* T
Adenoviridae (T 8, T 19, T 37) 2
Arenaviridae
Virus lymfocytární choriomeningitidy - Lassa 2
(arenaviry Starého světa)
Komplex virů Tacaribe 2
Flexal 3
Virus lymfocytární choriomeningitidy 3
(neurotropní kmeny)
Virus lymfocytární choriomeningitidy (ostatní 2
kmeny)
Guanarito 4
Virus horečky Lassa 4
Virus Junin (Argentinská nemoc) 4
Virus Machupo, Amapari 4
Sabia 4
Astroviridae 2
Virus Norwalk 2
Bunyaviridae
Bhanja 2
Germiston 2
Virus bunyamvera 2
Virus kalifornské encefalitidy 2
Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci) 2
Belgrade 3
Sin nombre 3
Virus horečky oropouche 3
Hantaviridae
Jiné hantaviry 2
Virus Puumala 2
Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan 3
virus)
Virus Seoul 3
Nairoviridae
Virus Hazara 2
Virus krymskokonžské hemoragické horečky 4
Phleboviridae
Toskánský virus 2
Virus horečky Sandfly 2
Virus horečky údolí Rift 3 V
Caliciviridae
Virus Norwalk 2
Jiné Caliciviridae 2
Virus hepatitidy E 3*
Coronaviridae 2
Filoviridae
Virus Ebola 4
Virus Marburské horečky 4
Flaviviridae
Jiné flavoviry patogenní pro člověka 2
(viry klíšťové encefalitidy západního typu) 3 V
Virus australské encefalitidy (Encefalitida 3
Murray Valley)
Virus dengue, typ 1-4 3
Virus encefalitidy St. Louis 3
Virus horečky Kyasanurského lesa 3 V
Virus japonské encefalitidy B 3 V
Virus klíšťové encefalitidy východního typu 3 V
Virus Omské hemoragické horečky 3 V
Virus Powassan 3
Virus Rocio 3
Virus západní nilské horečky 3
Virus žluté zimnice 3 V
Virus hepatitidy C 3* D
Virus hepatitidy G 3* D
Virus vrtivky (Looping ill) 3*
Virus Wesselbron 3*
Virus středoevropské klíšťové encefalitidy 3*
Hepadnaviridae
Virus hepatitidy B 3* V, D
Virus hepatitidy D (delta) 3* V, D
Herpesviridae
Cytomegalovirus 2
Herpesvirus varicella-zoster 2
Lidský herpesvirus 7 2
Lidský herpesvirus 8 2 D
Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6) 2
Virus Epsteina a Barrové (EBV) 2
Virus herpes simplex typ 1 a 2 2
Opičí B virus 3
Orthomyxoviridae
Viry chřipky A, B a C 2 V (kromě
typu C)
Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a 2
Thogoto)
Papovaviridae
Viry BK a JC 2 D
Lidské papilomaviry 2 D
Paramyxoviridae
Virus spalniček 2 V
Virus epidemické parotitidy 2 V
Virus newcastleské nemoci 2
Viry parainfluenzy typy 1-4 2
Lidský respirační syncytiální virus 2
Parvoviridae
Lidský parvovirus (B 19) 2
Picornaviridae
Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC) 2
Viry Coxsakie 2
Echoviry 2
Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72) 2 V
Polioviry 2 V
Rhinoviry 2
Poxviridae
Virus králičích neštovic 2
Virus kravských neštovic 2
Virus molluscum contagiosum 2
Virus Orf 2
Virus tubera mulgentium 2
Virus vaccinie 2
Virus opičích neštovic 3 V
Viry varioly (všechny typy) 4 V
Reoviridae
Lidské rotaviry 2
Orbiviry 2
Reoviry 2
Retroviridae
Viry lidské imunodeficience 3* D
Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 3 D
1 a 2
Virus SIV 3 H
Rhabdoviridae
Virus vesikulární stomatitidy 2
Virus vztekliny 3* V
Togaviridae
Virus Ó nyong-nyong 2
Virus Ross River 2
Virus Semliky Forest 2
Virus Sindbis 2
Virus Mayaro 3
Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus Východní koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus západní koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus Everglades 3*
Virus Chikungunya 3*
Virus Mucambo 3*
Virus Tonate 3*
Jiné známé alfaviry 2
Virus zarděnek 2 V
Toroviridae 2
Dosud nezařazené viry
Equine morbilli virus 4
Virus hepatitidy ještě nezjištěný 3* D
Nekonvenční činitelé spojované s
Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí 3*
syndromem Gerstmann-Straussler-Scheinkerovým 3*
Kuru 3*
Parasiti
Acanthamoeba castellani 2
Ancylostoma duodenale 2
Angiostrongylus cantonensis 2
Angiostrongylus costaricensis 2
Ascaris lumbricoides 2 A
Ascaris suum 2 A
Babesia divergens 2
Babesia microti 2
Balantidium coli 2
Brugia malayi 2
Brugia pahangi 2
Capillaria philippinensis 2
Capillaria spp. 2
Clonorchis sinensis 2
Clonorchis viverrini 2
Cryptosporidium parvum 2
Cryptosporidium spp. 2
Cyclospora cayetanensis 2
Dipetalonema streptocerca 2
Diphyllobothrium latum 2
Dracunculus medinensis 2
Entamoeba histolytica 2
Fasciola gigantica 2
Fasciola hepatica 2
Fasciolopsis busci 2
Giardia lamblia (Giardia intestinalis) 2
Hymenolepis diminuta 2
Hymenolepis nana 2
Leishmania etiopica 2
Leishmania major 2
Leishmania mexicana 2
Leishmania peruviana 2
Leishmania spp. 2
Leishmania tropica 2
Loa loa 2
Mansonella ozzardi 2
Mansonella perstans 2
Necator americanus 2
Onchocerca volvulus 2
Opisthorchis felineus 2
Opisthorchis spp. 2
Paragonimus westermani 2
Plasmodium spp. (lidské a opičí) 2
Sarcocystis suihominis 2
Schistosoma haematobium 2
Schistosoma intercalatum 2
Schistosoma japonicum 2
Schistosoma mansoni 2
Schistosoma mekongi 2
Strongyloides spp. 2
Strongyloides stercoralis 2
Taenia saginata 2
Toxocara canis 2
Toxoplasma gondii 2
Trichinella spiralis 2
Trichuris trichiura 2
Trypanosoma brucei brucei 2
Trypanosoma brucei gambiense 2
Wuchereria bancrofti 2
Naegleria fowleri 3*
Trypanosoma cruzi 3
Echinococcus granulosus 3*
Echinococcus multilocularis 3*
Echinococcus vogeli 3*
Leishmania brasiliensis 3*
Leishmania donovani 3*
Plasmodium falciparum 3*
Taenia solium 3*
Trypanosoma brucei rhodensiense 3*
Plísně
Aspergillus fumigatus 2 A
Candida albicans 2 A
Candida tropicalis 2
Emmonsia parva var. crescens 2
Emmonsia parva var. parva 2
Epidermophyton floccosum 2 A
Fonsecaea compacta 2
Fonsecaea pedrosoi 2 A
Madurella grisea 2
Madurella mycetomatis 2
Microsporum spp. 2 A
Neotestudina rosatii 2
Penicilium marneffei 2 A
Scedosporium agiospermum 2
Scedosporium prolificans 2
Sporothrix schenckii 2
Trichophyton rubrum 2
Trichophyton spp. 2
Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces 3
dermatitidis)
Cladophialophora bantiana 3
Coccidioides immitis 3 A
Histoplasma capsulatum duboisii 3
Paracoccidioides brasiliensis 3
Cryptococcus neoformans var. gattii 2 A
(Filobasidiela bacillispora)
Cryptococcus neoformans var. neoformans 2 A
(Filobasidiella neoformans var. neoformans)
Histoplasma capsulatum var. capsulatum 3
(Ajellomyces)
Vysvětlivky: Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních podmínek k jejich přenosu vzduchem. A - upozorňuje na možnost alergizace D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu 40 let po ukončení expozice T - tvorba toxinu V - je dostupné účinné očkování H - v současnosti neexistuje žádný průkaz lidské nemoci způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3.".
66. Příloha č. 11 zní:
"Příloha č. 11
Část A
Sanitární zařízení
1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci.
2. Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně
2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m2, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě.
3. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.
4. Šatny
a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru.
b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.
c) Šatny se umísťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.
d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny, v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m.
e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu.
f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech.
g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovních oděvů.
h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.
i) Na pracovištích, kde zaměstnanci musí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.
5. Umývárny a sprchy
a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné.
b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m.
5. Záchody
a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou.
b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější
pracovní směny takto:
1 sedadlo na 10 žen,
2 sedadla na 11 až 30 žen,
3 sedadla na 31 až 50 žen,
na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,
1 sedadlo na 10 mužů,
2 sedadla na 11 až 50 mužů,
na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.
V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.
j) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek.
k) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.
6. Údržba
Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní.
Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn.
Tabulka č. 1
+------------+--------------------------+----------------------+
| Zařízení | Výsledná teplota | Výměna vzduchu |
| | st.C | m3.hod.-1 |
+------------+--------------------------+----------------------+
| Šatny | 20 | 20 |
| | | na 1 šatní místo |
+------------+--------------------------+----------------------+
| Umývárny | 22 | 30 |
| | | na 1 umyvadlo |
+------------+--------------------------+----------------------+
| Sprchy | 25 | 150 - 200 |
| | | na 1 sprchu |
+------------+--------------------------+----------------------+
| Záchody | 18 | 50 na 1 kabinu |
| | | 25 na 1 pisoár |
+------------+--------------------------+----------------------+
Tabulka č. 2
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
| Typ práce | Uložení | Počet zaměstnanců | Počet zaměstnanců |
| | oděvu | na jedno umyvadlo | na jednu sprchu |
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
| Znečištění kůže a oděvu | 1 | 10 | 25 4) |
| při práci je malé | | | |
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
| Znečištění kůže a oděvu | 2 | 10 | 15 |
| je hygienicky málo | | | |
| významné | | | |
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
| Těžká fyzická práce, | 2 | 10 | 10 |
| práce v horkých | | | |
| provozech. Významné | | | |
| znečištění kůže a oděvu | | | |
| prachem, minerálními | | | |
| oleji a chemickými | | | |
| látkami, práce při | | | |
| činnostech | | | |
| epidemiologicky | | | |
| závažných | | | |
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
| *) Práce s alergeny, | 3 | 5 | 5 |
| chemickými karcinogeny | | | |
| a mutageny zejména | | | |
| pokud se vstřebávají | | | |
| kůží, práce s azbestem, | | | |
| práce s biologickými | | | |
| činiteli, pokud jsou | | | |
| zařazeny do třetí a | | | |
| čtvrté kategorie podle | | | |
| zvláštního právního | | | |
| předpisu 9), práce při | | | |
| výrobě potravin a | | | |
| kosmetických prostředků | | | |
+-------------------------+---------+-------------------+-------------------+
Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
Vysvětlivky k uložení oděvu:
1 - občanský společně s pracovním
2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného a občanského oděvu)
3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka)
4 - fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po ukončení práce nezbytná očista celého těla
* seznam není taxativní.
Část B
Pomocná zařízení
1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti.
2. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.
3. Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 st.C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.
4. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách, v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 st.C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu, neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání jídel.
5. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem.
6. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.".