Článek 24
Nemoc z povolání
1. Dávky při nemoci z povolání se řídí právními předpisy smluvní strany, které se na pracovníka vztahovaly v době, kdy vykonával činnost představující riziko nemoci z povolání, a to i za předpokladu, že byla tato nemoc poprvé diagnostikována v době, kdy pracovník podléhal právním předpisům druhé smluvní strany.
2. Pokud pracovník vykonával takovou činnost soustavně nebo střídavě v době, kdy se na něj vztahovaly právní předpisy jedné i druhé smluvní strany, určí se jeho nárok podle právních předpisů té smluvní strany, jejíž právní předpisy se na něj vztahovaly při výkonu takové činnosti naposledy. Pokud nezíská nárok na tuto dávku od této smluvní strany, mohou se aplikovat ustanovení právních předpisů druhé smluvní strany.