Článek 15
Doby pojištění kratší než jeden rok
1. Je-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné ze smluvních stran kratší než jeden rok a nevznikne-li podle právních předpisů této smluvní strany nárok na dávku, pak, bez ohledu na ustanovení článku 14, odstavce 2, instituce této smluvní strany dávku za tuto dobu nepřizná.
Tyto doby vezme v úvahu instituce druhé smluvní strany, bude-li to třeba, pro přiznání nároku na dávku a její výši podle jejích právních předpisů, bez zřetele k ustanovení článku 14, odstavce 2, písmene b).
2. Bez ohledu na ustanovení předchozího odstavce mohou být doby pojištění kratší než jeden rok získané podle právních předpisů obou smluvních stran započteny tou smluvní stranou, podle jejíchž právních předpisů dotyčná osoba splňuje podmínky pro přiznání dávky. Pokud by nárok vznikl podle právních předpisů obou smluvních stran, bude přiznána pouze tou smluvní stranou, kde byl pracovník naposledy pojištěn. Rovněž v tomto případě se pro přiznání dávky ustanovení článku 14, odstavce 2, písmene b) nepoužije.