CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 50/2009 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami Článek 19 - Zásady

Článek 19 - Zásady

50/2009 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami

Článek 19

Zásady

1. Přeshraniční spolupráce celních správ probíhá podle ustanovení této hlavy. Celní správy si navzájem poskytují nezbytnou personální a organizační podporu. Žádosti o spolupráci mají v zásadě formu žádosti o pomoc podle článku 9. V případech uvedených v této hlavě se mohou úředníci dožadujícího orgánu se souhlasem dožádaného orgánu zapojit do činností na území dožádaného státu.

Za koordinaci a plánování přeshraničních operací jsou podle článku 5 odpovědné ústřední koordinační jednotky.

2. Přeshraniční spolupráce ve smyslu odstavce 1 se povoluje za účelem prevence, vyšetřování a stíhání deliktů v případě:

a) nedovolené přepravy a obchodu s drogami a psychotropními látkami, zbraněmi, střelivem, výbušninami, kulturními statky, nebezpečnými a jedovatými odpady, jaderným materiálem nebo materiály nebo zařízením určeným pro výrobu atomových, biologických anebo chemických zbraní (zakázané zboží);

b) obchodu s látkami uvedenými v tabulkách I a II Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami určenými pro nedovolenou výrobu drog (prekursory);

c) nedovoleného mezinárodního obchodu se zbožím podléhajícím dani, uskutečňovaného s cílem vyhnout se placení daní nebo neoprávněně získat státní podporu související s dovozem nebo vývozem zboží, pokud jsou rozsah obchodu a ohrožení daňových a souvisejících povinností takové, že pro rozpočet Evropských společenství nebo členských států představují riziko značných rozpočtových ztrát;

d) jiného obchodu se zbožím zakázaným celními předpisy Společenství nebo vnitrostátními celními předpisy.

3. Dožádaný orgán není povinen se zapojit do konkrétních forem spolupráce uvedených v této hlavě, pokud vnitrostátní právní předpisy dožádaného členského státu nepovolují provést žádaný typ vyšetřování nebo jej neupravují. V tomto případě má dožadující orgán právo ze stejného důvodu odmítnout odpovídající typ přeshraniční spolupráce, pokud je v obráceném směru tato spolupráce žádána orgánem z uvedeného dožádaného členského státu.

4. Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy členských států, zúčastněné orgány požádají justiční orgány ve své zemi o povolení uskutečnit plánované vyšetřování. Pokud příslušné justiční orgány vydají povolení vázané na určité podmínky a požadavky, zajistí zúčastněné orgány, aby byly tyto podmínky a požadavky v průběhu vyšetřování dodrženy.

5. Pokud se úředníci členského státu účastní činností na území jiného členského státu podle ustanovení této hlavy a způsobí svou činností škodu, nahradí tuto škodu členský stát, na jehož území byla škoda způsobena. Učiní tak podle svých vnitrostátních právních předpisů a stejným způsobem, jakým by postupoval, pokud by škodu způsobili jeho vlastní úředníci. Tato částka bude tomuto členskému státu plně nahrazena členským státem, jehož úředníci škodu způsobili, ve výši, která byla vyplacena obětem nebo jiným oprávněným osobám nebo subjektům.

6. Aniž je dotčen výkon práv členského státu ve vztahu k třetím osobám a bez ohledu na povinnost nahradit škody podle odst. 5 druhé věty, zřekne se každý členský stát v případě uvedeném v odst. 5 první větě náhrady škody, kterou utrpěl od jiného členského státu.

7. Informace získané úředníky v rámci přeshraniční spolupráce, upravené v článcích 20 až 24, mohou být příslušnými orgány členského státu, který informace získal, použity jako důkazní prostředek. Takové použití musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s určitými podmínkami stanovenými příslušnými orgány státu, ve kterém byly tyto informace získány.

8. Během operací uvedených v článcích 20 až 24 se s úředníky působícími na území jiného členského státu zachází s ohledem na delikty spáchané vůči nim nebo jimi, stejným způsobem jako s úředníky tohoto státu.