Článek 16
1. Konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec je vyňat z trestní, občanskoprávní a správní jurisdikce přijímajícího státu a nepodléhá jeho donucovacím opatřením s výjimkou:
a) žalob souvisejících s osobním nemovitým majetkem nalézajícím se v přijímajícím státě, pokud jej nemá v držení jménem vysílajícího státu ke konzulárním účelům;
b) žalob v řízení o dědictví, v němž konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec vystupuje soukromě a nikoliv jménem vysílajícího státu jako vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, dědic nebo odkazovník;
c) žalob souvisejících se svobodným povoláním nebo soukromou výdělečnou činností, které konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec provozuje v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí.
2. Proti konzulárnímu úředníkovi nebo proti konzulárnímu zaměstnanci může být veden soudní výkon rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písmeno a), b), c) a za předpokladu, že se dá provést, aniž by byla porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí.
3. Rodinní příslušníci konzulárního úředníka nebo konzulárního zaměstnance, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, jsou rovněž vyňati z jurisdikce přijímajícího státu a požívají osobní nedotknutelnosti jako konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec. Za stejných předpokladů nepodléhají tito rodinní příslušníci rovněž donucovacím opatřením přijímajícího státu.
4. Vysílající stát se může vzdát imunity konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců, jakož i jejich rodinných příslušníků. Vzdání se musí být v každém případě výslovné a musí se písemně oznámit přijímajícímu státu. Vzdání se vynětí z jurisdikce v civilních a správních věcech neznamená vzdání se imunity co do výkonu rozhodnutí, které je zapotřebí vzdát se zvlášť.
5. Podá-li žalobu osoba, která podle tohoto článku je vyňata z jurisdikce, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce co do protižaloby, která je v přímé souvislosti s hlavní žalobou.