K §u 7.
K čís. 1. Pojem příslušníků domácnosti dle zákona o dávce z majetku kryje se úplně s pojmem příslušníků domácnosti dle zákona o dani z příjmu.
Jsou tedy příslušníky domácnosti jmenovitě manželka, pak v zaopatření poplatníkově jsoucí rodiče, děti a vnuci, včetně rodičů nevlastních, pěstounů, tchána a tchyně, dětí nevlastních a chovanců, zetě a snachy, a to nezletilé děti neb vnuci i tehdy, jsou-li k vůli vychování, vzdělání nebo z podobných důvodů dočasně mimo dům.
O těchto členech rodiny má se za to, že jsou v zaopatření přednosty domácnosti, jsou-li v jeho moci otcovské neb od něho vydržováni.
Poboční příbuzní, jako sourozenci, bratranci a sestřenice, strýcové a tety se k příslušníkům domácnosti nepočítají. (Opačné ustanovení zákona o dani dôchodkové posud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platícího pro dávku z majetku neplatí.)
Majetek příslušníků domácnosti připočítává se k majetku přednosty domácnosti tenkráte, jestliže příjem z něho plyne nebo by plynul do společné domácnosti, kdyby majetek příjmu poskytoval tedy tenkráte, jestliže přednostovi domácnosti nebo těm kterým příslušníkům jejím není právně zabráněno s příjmem, pokud se týče s majetkem příjmu neposkytujícím volně nakládati. Je-li jim disposice s takovým příjmem právně odňata jen části, rozdělí se příslušný majetek dle poměru přičítatelné části k příjmu celkovému z tohoto majetku plynoucímu. Je-li na př. z majetku nezletilých dětí plynoucí příjem z polovice přikázán přednostovi domácnosti na jejich vychování, z druhé polovice pak musí býti ukládán, připočítá se k majetku přednosty domácnosti pouze polovice hodnoty majetku dětí, ze které mu příjem plyne, kdežto z druhé polovice se vyměří dávka zvláště dětem.
K čís. 2. Ustanovení toto jest pouze zdánlivou výjimkou z pravidla, že dávka z majetku předpisuje se vlastníku majetku, poněvadž dočasný držitel rodinného fideikomisu nebo léna - pokud by tento útvar právní byl ještě praktickým - jest skutečným vlastníkem, třeba bylo jeho právo vlastnické omezeno. Zásadu tuto dlužno důsledně provésti i u neodevzdané pozůstalosti po držiteli fideikomisu.
Pojem rodinného fideikomisu a léna řídí se dle platných předpisů práva soukromého; od rodinného fideikomisu rozeznávati jest rodinnou nadaci, kteráž jako právnická osoba jest sama nositelkou nadačního jmění.
O způsobu placení dávky vypadající na tyto vázané majetky viz § 55, odst. 8.
K odst. 2. Jsou-li ve veřejné společnosti obchodní nebo ve společnosti komanditní veřejní společníci, kteří dle smlouvy společenské nemají podílu na jmění společenském, nýbrž berou pouze podíl na zisku, může jim do jmění dávkou povinného započtena býti pouze pohledávka, kterou ze zisků nevybraných u společnosti mají, při čemž ovšem hleděti jest i k zisku resultujícímu za dobu od poslední bilance do 1. března 1919.
K odst. 4. Za vlastníka pokládá se každý, u něhož se prokáže titul práva vlastnického; byla-li tedy na př. realita před 1. březnem 1919 koupena, převod vlastnictví však toho dne ještě v knize pozemkové proveden nebyl, jest realita součástí dávce podrobeného majetku nabyvatelova; nerozhodná jsou obmezení co do prodeje neb zavazení, ať skutečná, ať právní, testamentární nebo zákonná, obmezení vyplývající z podmínky nebo doložení času a pod.
Patří-li někomu vlastnictví předmětu majetkového, jiné osobě pak na př. požívací právo k tomuto předmětu, jsou dávkou povinny obě osoby, při čemž ovšem do majetku dávce podrobeného počítá se u vlastníka předmětu pouze hodnota tohoto předmětu zmenšená o kapitálovou hodnotu požívání. Jde-li v takovém případě o přednostu a příslušníka téže domácnosti, na př. realita patří nezletilému dítěti, matka má k ní právo požívací. jest tu ovšem pouze jeden subjekt dávky (matka) a jeden majetkový substrát. K čisté hodnotě reality a vedle toho k hodnotě práva požívacího hledělo by se jen při výpočtu náhrady dávky, jakou přednosta domácnosti od příslušníka domácnosti podle odst. 5. tohoto paragrafu může žádati.
Hodnota nesplatného nároku ze životního pojištění náleží zásadně tomu, kdo dle smlouvy pojišťovací pojištění uzavřel; bylo-li učiněno ve prospěch osoby třetí, nemá tato proti pojišťovně žádného nároku dříve, než nastal případ pojištěný. Výjimečně patří hodnota takového nesplatného nároku do majetku dávce podrobeného osoby jiné než pojištěnce, jestliže se tento vzdal práva s pojištěním disponovati, a pojistku osobě dotyčné do vlastnictví předal.
K odst. 5. Je-li na př. někomu předepsána dávka 1750 Kč z majetku 75.000 Kč, z něhož 25.000 Kč patří poplatníku, 50.000 Kč pak jeho manželce, může poplatník žádati, aby mu manželka 2/3 celé dávky nahradila.
K odst. 6. Je-li na př. zahájen spor o vlastnictví některých předmětů majetkových, počítají se tyto do majetku skutečného držitele v den 1. března 1919. Jde-li o uznání nároku na jisté plnění, nepočítá se hodnota tohoto plnění do majetku žalobcova, ani nemůže tvořiti odčitatelnou srážku u žalovaného.
Po rozhodnutí sporu má berní správa (finanční ředitelství) právo bez ohledu na lhůtu promlčecí zaříditi konečnou úpravu předpisu dávky z majetku. Jestliže však poplatník činí nárok na snížení dávky jemu předepsané, jest jeho věcí, aby podal příslušné průkazy; nárok uplatniti jest obdobně ve lhůtě §u 56 kteráž počíná dnem rozhodnutí sporu.
Dodatečné řízení vztahuje se pouze na otázku, zdali a jakou hodnotou předmět majetkový, o který byl spor, jest ku jmění posud dávce podrobenému přičísti nebo od něho odečísti a dle toho posavadní předpis upraviti, nemůže se však týkati majetku již právoplatně dávce z majetku podrobeného.