K §u 4.
K čís. I./1. Osoby zde jmenované osvobozeny jsou od dávky z majetku ohledně jmění v cizině bez ohledu na to, je-li tam stiženo dávkou z majetku čili nic (§ 2, č. 1., odst. 2.). Ze jmění v tuzemsku jim patřícího podrobeny jsou však dávce jen nemovitosti, jmění investované v podnicích výdělečných nebo zaměstnáních k zisku směřujících, pohledávky na tuzemských realitách knihovně zajištěné a konečně jmění jinakým způsobem na oblast státu československého dle platných ustanovení vázané. Takovým jest na př. jmění fideikomisní, jmění svěřencovo, nalézající se ve zdejším uschování soudním. Pro t. zv. konsuly honorární a jich úřednictvo a služebnictvo ustanovení tohoto odstavce neplatí a rozhodovati jest o jejich povinnosti k dávce dle všeobecných zásad §u 2.
K čís. II. Věnování musí býti trvalé, výhradné a bezprostřední; splněny musí býti všechny tři podmínky.
Výhradně jest věnování, slouží-li předmět majetkový celý anebo jeho dotyčná část výhradně účelu věnování, t. j. neužívá-li se majetkového předmětu nebo jeho části k žádným jiným účelům; místní rozsah věnování řídí se dle jeho účelu; není překážek, aby zejména služební byty osob, jejichž služební poměr jest v přímé souvislosti s účelem věnování, za hrnuty byly do věnování; je-li na př. ve školní budově služební byt správce školy, školníkanebo v sokolovně byt sluhy, není závad, aby celá budova byla od dávky osvobozena, je-li však na př. v budově spolku, sledujícího kulturní účely, hostinec a pod., lze osvoboditi pouze část sloužící prve uvedeným účelům; ale i ohledně těchto částí bude nutno osvobození odepříti, není-li věnování výhradně.
Výhradným jest věnování, slouží-li účelu věnování předmět majetkový celý a neužívá-li se ho současně k žádnému účelu jinému. Na př. nelze žádati snížení ceny domu, resp. částečné vyloučení jeho hodnoty ze základu dávky proto, že jedna místnost jest věnována účelům bohoslužebným (domácí kaple v zámku), nebo používá-li se místnosti, ve kterých se pravidelně provozuje živnost, ke stravování školní mládeže nebo pořádání vzdělávacích přednášek veřejně přístupných.
Bezprostřední věnování předpokládá, že vytčenému účelu věnován jest sám předmět majetkový, nikoli pouze výnos jeho. Toho není, je-li na př. výnos reality věnován k vydržování několika chudých, realita však zůstává majetkem poplatníkovým, nebo je-li v domě spolku sledujícího kulturní cíle vedle vlastních místností spolkových restaurace, byť i se výnosu této restaurace užívalo k účelům spolkovým. Rovněž nelze mluviti o bezprostředním věnování, na př. je-li budova, ve které jest umístěna škola, k tomuto účelu najata.
Podmínkou osvobození jest vedle věnování též skutečné užívání k účelům v zákoně vytčeným; nelze tedy řaditi sem předměty, které dle původního určení sice měly sloužiti účelům těm, v rozhodné době však slouží účelům jiným, na př. předměty původně k účelům bohoslužebným určené, nyní však součást sbírek tvořící, pokud ovšem jsou tyto sbírky dle zákona dávce podrobeny (§ 14, odst. 3.).
Jest věcí strany, která se vyloučení takových předmětů ze základu pro vyměření dávky domáhá, aby dokázala, že zákonné podmínky tu jsou.