K §u 31.
K odst. 1., čís. 1. a 2. Jsou-li osoby právnické, ať tuzemské nebo cizozemské, podrobeny buď tuzemské dávce z majetku nebo cizozemské dávce stejného druhu (§ 42, č. 1. a 2.), nastalo by v případech, kdy akcie nebo podíly osob právnických jsou zahrnuty ve jmění osob fysických, rovněž dávce z majetku podrobených, dvojí postižení těchže součástek majetkových dávkou, čemuž zabrániti mají ustanovení §u 31.
Při vymezení dvojího postižení dávkou bude se postupovati takto:
Není-li v době, kdy se vyměřuje dávka z majetku osobě fysické, berní správě známa výše dávky předepsané osobě právnické (§ 31, odst. 1., č. 2.), vyměří a předepíše se dávka z majetku osobě fysické z celkového jmění, tedy bez zřetele, zda ve jmění jsou zahrnuty akcie nebo jinaké podíly osob právnických; na žádost strany a na průkaz o zatížení osoby právnické dávkou z majetku zkrátí se pak dávka takto vyměřená o část, která připadá poměrně na akcie nebo jinaké podíly ve jmění osoby fysické zahrnuté.
Poměrné zmenšení dávky nastane jen u dávky z majetku (§ 30, sl. 1. a 2.). Ježto osoby právnické nepodléhají dávce z přírůstku na majetku, zůstane dávka z přírůstku osobě fysické předepsaná beze změny.
Kvota, o níž dávka na celkové jmění vypadající by se měla zkrátiti, zjistí se dle poměru majetku, sestávajícího z akcií neb jinakých podílů - po srážce případných dluhů neb závazků na nich váznoucích -, k celkovému jmění osoby fysické dávce podrobenému.
Tu mohou nastati tyto případy:
1. Ve jmění dávce povinném jsou zahrnuty akcie nebo podíly tuzemské společnosti. Na př. jmění dávkou povinné osoby A činí 100.000 Kč. V něm jsou zahrnuty akcie tuzemské společnosti v ceně 20.000 Kč. Dávka z majetku (100.000 Kč) činí 2500 Kč. Z této dávky vypadá na podíly poměrně 1/5, t. j. 500 Kč, o které by se měla dávka osoby fysické zkrátiti.
2. Týž případ jako pod čís. 1. Společnost má ale část svého jmění uloženu v továrnách v cizině, která tam byla zatížena dávkou stejného druhu a cizí stát postupuje co do stejného v tuzemsku ležícího majetku subjektů cizozemských podle zásad vzájemnosti. Jelikož toto zatížení v cizině jest podle ustanovení §u 31, odst. 1., 3., klásti na roveň zatížení dávkou tuzemskou, bude postup při vyšetřování kvoty, o níž dávka by se měla zkrátiti, totožný jako pod č. 1., ačkoliv společnost bude v tuzemsku podrobena dávce z majetku jen co do jmění v tuzemsku (§ 42, odst. 1., č. 2.).
3. Týž případ jako pod čís. 1. Společnost má část svého jmění v cizině, kde však nebyla zatížena dávkou stejného druhu anebo byla sice takovou stižena, avšak cizí stát nepostupuje podle zásad vzájemnosti. V případech těch podléhá společnost zásadně tuzemské dávce z majetku co do veškerého svého jmění a postup při vyšetřování kvoty, o níž dávka by se měla zkrátiti, bude totožný jako pod čís. 1.
4. Ve jmění osoby fysické jsou akcie nebo podíly cizozemské společnosti. Tu jest rozeznávati:
a) Cizozemská společnost byla zatížena v cizozemsku co do veškerého svého jmění dávkou stejného druhu a cizí stát postupuje podle zásad vzájemnosti.
b) Cizozemská společnost byla zatížena v cizozemsku jen co do části svého jmění dávkou stejného druhu a cizí stát postupuje podle zásad vzájemnosti.
c) Cizozemská společnost, jejíž celé jmění jest v cizině, nebyla v cizině dávkou stejného druhu vůbec zatížena nebo cizí stát nepostupuje podle zásad vzájemnosti.
Ad a). V tomto případě se bude postupovati jako v případě čís. 1.
Ad b). Na př.: Centrála společnosti s částí jmění v ceně 2 mil. Kč jest ve státě A, kde dávka z majetku není zavedena; kromě toho má společnost část svého jmění v ceně l mil. Kč ve státě B, kde jest dávka z majetku stejného druhu, a zbývající část jmění v ceně 1 mil. Kč v tuzemsku.
Jmění osoby fysické dávce z majetku podrobené činí 100.000 Kč; v tom jsou akcie uvedené společnosti 10.000 Kč.
Dávka z majetku 100.000 Kč činí 2500 Kč, z toho připadá na akcie společnosti 1/10, t. j. 250 Kč. Jelikož z celkového jmění společnosti 4 mil. Kč bylo podrobeno dávce tuzemské a cizozemské stejného druhu jen 2 mil, Kč, zkrátí se doba osoby fysické pouze o polovinu kvoty na akcie vypadající, t. j. o 125 K.
Ad c). Poněvadž společnost nemá v tuzemsku provozoven ani jinakého majetku, jenž by tu dávce byl podroben, nezkrátí se vůbec dávka osoby fysické.
Kvota ve smyslu předchozích ustanovení zjištěná tvoří pouze nejzazší hranici, do níž možno dávku osobě fysické předepsanou zkrátiti. Dávka zkrátí se o plnou kvotu tenkráte, jestli dávka společnosti, na akcie neb podíly vypadající, jest stejná nebo vyšší než kvota z dávky osoby fysické vyšetřená; je-li dávka společnosti nižší, zkrátí se dávka osoby fysické jen o částku, která z dávky společnosti, na akcie nebo podíly skutečně vypadá.
Pro výpočet kvot jest rozhodným první platební rozkaz vydaný společnosti (po případném prozatímním platebním rozkaze podle §u 39, odst. 3.).
Kvota dávky osoby fysické na tomto podkladě vyšetřena jest definitivní a nemají dodatečné opravy předpisu dávky osoby právnické (reasumace, rekursní rozhodnutí, oprava následkem rozhodnutí nejvyššího správního soudu a pod.) na její původně stanovenou výši žádného vlivu.
Příklady:
1. Tuzemská společnost A má akciový kapitál ve výši 10,000.000 Kč, rozdělený na 25.000 kusů akcií v jmenovité hodnotě po 400 Kč. Čisté jmění společnosti dávce z majetku podrobené činí 15,000.000 Kč. Z něho byla prvním platebním rozkazem předepsána společnosti podle §u 46 dávka z majetku částkou 1,866.000 Kč. Na jednu akcii připadá tedy 74 Kč 64 h dávky z majetku společnosti předepsané.
Ve jmění dávkou povinné fysické osoby B 3,000.000 Kč jest zahrnuto 200 kusů akcií společnosti A oceněných v přiznání podle odhadního kursu příl. B, k předpisu o likvidační bilanci částkou 100.000 Kč.
Dávka z majetku 3,000.000 Kč činí 476.000 KČ. Z této dávky vypadá na akcie poměrně 15.866 Kč 66 h, o níž by se dávka osoby fysické měla zkrátiti.
Jelikož však z dávky z majetku společnosti předepsané připadá na 1 akcii 74 Kč 64 h, tedy na 200 kusů akcií 14.928 Kč, zkrátí se dávka z majetku
osoby fysické . . . . . . . . . . 476.000 Kč
jen o částku . . . . . . . . . . 14.928 Kč
a předepíše se na dávce . . . . . 461.072 Kč.
2. Osoba fysická, jejíž jmění dávkou povinné činí 100.000 Kč, má v držení 10 kusů akcií svrchu uvedené společnosti, oceněné v přiznání částkou 25.000 Kč. Dávka z majetku 100.000 Kč činí 2500 Kč. Z této dávky vypadá na akcie poměrně 625 Kč. Dávka osoby právnické na 10 akcií vypadající činí 746 Kč 40 h. V tomto případě zkrátí se dávka z majetku osoby fysické ve smyslu § 31, odst. 1., jen o 625 Kč, takže se vybere dávka částkou 1875 Kč.
3. Jmění osoby fysické 100.000 Kč jest uloženo celé v akciích svrchu uvedené společnosti. V tomto případě se dávka z majetku u osoby fysické nevybere.
4. Ve jmění osoby fysické jsou akcie cizozemské společnosti, která má provozovny v tuzemsku i cizozemsku, nebo která sice v tuzemsku nemá provozoven, ale v cizozemsku byla stižena dávkou stejného druhu, a cizí stát postupuje podle zásad vzájemnosti. Vzhledem k ustanovení §u 31, odst. 1., čís. 3., bude při vyšetřování částky, o níž jest dávku osoby fysické zkrátiti, postup týž jako v příkladu čís. 1. a 2.
5. Cizozemská společnost byla jen částí svého jmění podrobena dávce z majetku. Na př.: Akciová společnost má část svého jmění v ceně 2,000. 000 Kč ve státě A, kde dávka z majetku není zavedena, dále ve státě B část majetku v ceně 1,000. 000 Kč, kde jest obdobná dávka z majetku stejného druhu, a v tuzemsku čisté jmění v ceně 1,000.000 Kč.
Jmění osoby fysické dávce podrobené činí 100.000 Kč; v tom jsou akcie uvedené společnosti v ceně 10.000 Kč.
Jak již svrchu (příkl. 4., ad b) bylo řečeno, zkrátí se dávka osoby fysické nejvýše o částku 125 Kč. Jelikož v daném případě dávka společnosti vyměřená bude vždy vyšší než 125 Kč, zkrátí se dávka osoby fysické o 125 Kč; byla-li by nižší než 125 KČ, zkrátila by se dávka o nižší obnos dávky, na akcie skutečně vypadající.
Přepočet z měny cizí na měnu tuzemskou se provede podle ustanovení §u 15 zák. o dávce z majetku.
K odst. 2. Vymezení dvojího postižení dávkou podle předchozích vývodů neplatí pro podíly na hospodářských a výdělkových společenstvech a záložnách, jejichž jmenovitá hodnota nepřesahuje 50 Kč, poněvadž cena takových podílů se podle ustanovení §u 44, posl. odst., do čistého jmění společenstva nebo záložny nevčítá a tudíž dvojí postižení podílů dávkou nenastává.
Podmínkou vymezení dvojího postižení dávkou jest, aby společnost nebo osoba právnická, o jejíž akcie neb podíly jde, byla dávce z majetku skutečně podrobena. Nenastane tedy na příklad zkrácení dávky osoby fysické, jestliže společnost sice podle §u 40 zásadně dávce z majetku podléhá, ale této skutečně podrobena nebyla, poněvadž na př. její dávkou povinné jmění nepřesahuje 20.000 Kč.
Odpis za účelem vymezení dvojího postižení dávkou stane se, jak již bylo shora uvedeno, jen k žádosti strany (osoby fysické) vznesené buď v přiznání neb později a na průkaz o skutečném zatížení osoby právnické dávkou z majetku. Osoba právnická jest povinna poskytnouti jí veškeré k tomu potřebné doklady.
Průkaz ten bude možno podati osvědčením příslušného tuzemského nebo cizozemského finančního úřadu, ověřenými platebními příkazy těchto úřadů a pod.
Všeobecný poukaz na stávající zákonodárství neb určité zákony cizozemského státu nelze pokládati za dostatečný doklad dvojího zatížení.
Aby vyměřující úřady mohly zjistiti částku, o niž dávku osoby fysické lze zkrátiti (s § 31, odst. 1., č. 2.), sdělí berní správy, dávku z majetku osobám právnickým vyměřující, v každém jednotlivém případě ihned po vydání prvního platebního příkazu jak jméno (firmu) osoby právnické, tak i počet jejich akcií nebo podílů dle stavu dne 1. března 1919, výši jí vyměřené dávky a část dávky na akcii neb podíl vypadající censurnímu oddělení při revisním odboru ministerstva financí v Praze. Toto vyrozumí veškeré berní správy o výši kvoty, která na jednotlivou akcii nebo podíl určité osoby právnické připadá.
Proti rozhodnutí o odpisu přísluší straně odvolání, o němž rozhodne odvolací komise.
K odst. 3. Ministru financí jest vyhrazeno, aby tam, kde poměr celkového jmění právnické osoby cizozemské ku jmění, v tuzemsku ležícímu a dávce podrobenému, nelze stanoviti způsobem, skutečnému poměru co nejpřesněji odpovídajícím, určil za podklad tohoto výpočtu kapitál, jenž byl v tuzemsku podroben poplatku admisnímu.
V těchto případech vyšetří se tedy příslušná kvota dávky nikoliv v poměru čistého jmění, nýbrž v poměru kapitálu, v tuzemsku poplatku admisnímu podléhajícímu, ku stejnorodému kapitálu celkovému.