CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 463/1920 Sb. Nařízení vlády republiky Československé k provedení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. K §u 23.

K §u 23.

463/1920 Sb. Nařízení vlády republiky Československé k provedení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

K §u 23.

K odst. 1. Jměním počátečným rozumí se jmění toho kterého poplatníka po rozumu §u 8 dávce z majetku zásadně podrobené, pokud zde bylo, a v hodnotě, kterou mělo 1. ledna 1914 nebo v jiný, v tom kterém případě dle ustanovení §u 25 rozhodný pozdější den.

Činí-li na př. hodnota jmění výdělečného dne 1. ledna 1914 100.000 K, a dne 1. března 1919 200.000 Kč, činí jmění počátečné plných 100.000 korun, kdežto do jmění dávce z majetku podrobeného patří pouze 140.000 Kč, t. j. 70% skutečné hodnoty, přírůstek činí pak nikoliv 100.000 Kč, nýbrž pouze 40.000 Kč.

K odst. 2. Podle tohoto ustanovení má se za to, že všechno, co jest cizinou podle ustanovení §u 3, bylo jí stejně i 1. ledna 1914 nebo v pozdější dle §u 25 rozhodný den. Bydlil-li tady na př. majitel podniku, jenž má továrny v Čechách, 1. ledna 1914 a 1. března 1919 ve Vídni, bude srovnávati ke zjištění přírůstku pouze hodnotu továren v Čechách, poněvadž ostatní majetek ležel 1. ledna 1914 i 1. března 1919 v cizině.

K odst. 3. Jde-li tedy o pojištění životní znějící na kapitál, jehož hodnota dne 1. března 1919 zjištěna byla již při soupisu pojistek, nebude potřebí zvláštního dotazu u pojišťovny, aby vyšetřena, byla hodnota tohoto pojištění 1. ledna 1914 nebo v pozdější den dle §u 25 rozhodný, pokud zde již stávalo toho dne a byly od té doby zapravovány jen pravidelné prémie. V každém případě jiném, tedy na: př. jestliže 1. března 1919 není zde již poměru pojistného, nýbrž pojištěný kapitál byl již vyplacen, nebo jestliže po 1. lednu 1914 byla změněna podstatná ustanovení pojišťovací smlouvy, placeny vyšší nebo nižší prémie, složen místo prémií kapitál, změněna doba splatnosti a pod., musí býti hodnota nesplatného nároku z pojištění dle stavu dne 1. ledna 1914 nebo rozhodného dne pozdějšího (§ 25) dotyčnou pojišťovnou vypočtena a s pojištěncem i berní správou sdělena.

Hodnotu pojištění úrazových sjednaných na podkladě vrácení prémií vypočítati jest pro stanovení hodnoty jmění počátečného součtem čistých prémií zapravených do 1. ledna 1914, pokud se týče pozdějšího dne rozhodného.

Kapitálová hodnota nesplatného nároku z pojištění započítati se může do jmění počátečného ovšem jen tehdy, jestliže proti ní stojí nějaká hodnota ve jmění konečném. Byl-li tedy v době od 1. ledna 1914 nebo pozdějšího dne rozhodného (§ 25) do 1. března 1919 vyplacen pojištěný kapitál nejvýše 10.000 K, který se dle §u 27, č. I./3., z konečného jmění vylučuje, nemůže býti do počátečného jmění počítaná hodnota nesplatného nároku, poněvadž by se tím přírůstek neoprávněně zmenšil.

K odst. 4. Je-li na př. poplatník požívající doživotního důchodu 1. března 1919 stár 51 roků, počítá se kapitálová hodnota této renty do jmění konečného osminásobným hodnoty ročního požitku. Stejná hodnota započítá se i do jmění počátečného, ačkoli dne 1. ledna 1914 byl toliko 46 roků stár, a kapitálová hodnota renty v tento den by se počítala dle ustanovení § 16, odst. 4., třináctinásobným hodnoty ročního požitku.

Stejně ovšem i ten, kdo k plnění jest zavázán - na př. majitel usedlosti výměnkem stižené - může srážeti hodnotu výměnku ve jmění konečném i počátečném týmž penízem, a to podle stáří osoby oprávněné dne 1. března 1919. Nemůže tedy býti u něho přírůstkem jmění, oč kapitálová hodnota požitku u oprávněného postupem stáří klesla. Vylučuje-li se však dle §u 27, č. I./4., kapitálová hodnota renty ze jmění konečného, nutno ji ovšem vyloučiti i ze jmění počátečného.

K odst. 5. Měl-li tedy poplatník 1. ledna 1914 jmění 1000 K, jmění konečné však činí 20.000 Kč, není přírůstek 19.000 Kč, nýbrž pouze 15.000 Kč (20.000 Kč-5000 Kč), pokud se týče po vyloučení 10.000 Kč (§ 21) jen 5000 Kč.

Poplatník, který měl 1. ledna 1914 dluhy v celkové výši 2000 K a jehož jmění konečné činí 20.000 Kč, nevyměří se dávka z přírůstku 22.000 Kč, nýbrž rovněž pouze z 15.000 Kč, pokud se týče po srážce 10.000 Kč (§ 21) jen z 5000 Kč.

Jde-li o osobu mající majetek zde i v cizině a podrobenou dávce jen ze jmění ve zdejším území ležícího, činí přírůstek v prvním případě 19.000 Kč, pokud se týče dávka se předepíše z přírůstku 9000 Kč, ve druhém případě pak 22.000 Kč a dávka z přírůstku se vyměří z 12.000 Kč.