K §u 22. .
K odst. 1. Z pojmu přírůstku na jmění plyne, že lze hleděti ke jmění počátečnému i jmění konečnému vždy jen jako k celku. Nelze tedy. srovnávati jen některé součástky majetkové, k jiným však nehleděti, pokud ovšem zásadně ke jmění dávce podrobenému patří.
K odst. 2. Jde-li však o poplatníka, který dávkou z majetku povinen jest pouze z hodnoty majetku, který má v tuzemsku, vedle toho však má jmění v cizině, lze k vyšetření přírůstku srovnávati pouze hodnotu těch součástek jmění počátečného, které odpovídají součástkám jmění konečného. Příklady:
Osoba v cizině bydlící měla v tuzemsku 1. ledna 1914 dvě reality v ceně 100.000 K a 80.000 K. Během války druhou realitu prodala a koupila jinou v cizině. První realita má dne 1. března 1919 cenu 120.000 Kč. Přírůstek činí 20.000 Kč, poněvadž realita druhá zůstane bez povšimnutí.
Osoba 1. ledna 1914 zde bydlivší měla zde realitu v ceně 100.000 K a cenné papíry v ceně 50.000 K. Odstěhovala se 1. ledna 1916 a. přenesla cenné papíry do ciziny. Realita má 1. března 1919 cenu 150.000 Kč. Přírůstek je 150.000 Kč - 100.000 K = 50.000 Kč.
Byla-li by táž osoba při svém odchodu realitu za 120.000 K prodala, 60.000 K a cenné papíry vzala s sebou, 60.000 K ponechala zde na hypotece, bude srovnávati poloviční hodnotu reality z 1. ledna 1914 s hodnotou hypoteky z 1. března 1919.
Osoba, která 1. ledna 1914 bydlila v cizině, kde ještě 1. března 1919 bydlí, měla zde 1. ledna 1914 kapitál 100.000 K. Za tento koupí 1. ledna 1916 realitu, která má 1. března 1919 cenu 120.000 Kč. Přírůstek 120.000 Kč - 100 000 K = 20.000 Kč.
K odst. 3. Při ukládání dávky domácnosti jakožto celku srovnávati lze pouze jmění těch příslušníků domácnosti, kteří k ní patřili 1. ledna 1914, pokud se týče v den pro stanovení hodnoty počátečného jmění rozhodný nebo kteří by byli k ní patřili, kdyby domácnost jako taková byla již 1. ledna 1914 existovala, a kteří k ní patří i v den 1. března 1919.
Příklad: Domácnost sestávala 1. ledna 1914 z přednosty domácnosti A a příslušníků domácnosti B, C a D. A měl majetek 50.000 K, B 20.000 K, C a D nic, celkem 70.000 K.
Dne l. března 1919 jsou ve společné domácnosti A, C a D. A má majetek 60.000 Kč, C 20.000 Kč, D nic, celkem 80.000 Kč; srovnati lze spolu jen majetek patřící A a C.
Přírůstek jest 80.000 Kč - 50.000 K = 30.000 Kč.
Osoba B byla dcerou přednosty domácnosti A. Provdala se, čímž vystoupila z posavadní domácnosti, kde se k její bývalému jmění (20.000 K) nyní nehledí. Nynější manžel její měl 1. ledna 1914 majetek 10.000 K. Dne 1. března 1919 činí majetek této nové domácnosti 50.000 Kč, z čehož připadá na jmění manželovo 20.000 Kč, na jmění manželčino 30.000 Kč. Přírůstek činí 50.000 Kč - (10.000 K + 20.000 K) - 20.000 Kč.
Osoba B byla dcerou přednosty domácnosti A. Provdala se 1. ledna 1916, manželství však bylo v r. 1918 rozvedeno. Od té doby žije ve vlastní domácnosti. Srovnávati bude zvláště jmění její a zvláště ovšem i jmění rozvedeného manžela; u poplatníka A se k jejímu jmění nehledí.
K odst. 4. Vznikl-li v době od 1. ledna 1914 do 1. března 1919 jednomu manželi proti druhému s ním ve společné domácnosti nežijícímu nebo rodičům proti dětem nežijícím s nimi ve společné domácnosti či naopak dětem proti rodičům právní nárok na placení příspěvků vyživovacích, nepočítá se kapitálová hodnota tohoto práva do jmění konečného za účelem výpočtu přírůstku u oprávněného, ani se neodčítá jako závazek od konečného jmění osoby plněním povinné.
Ustanovení toto má však platnost jen při výpočtu přírůstku, není jím tedy dotčena kvalifikace takového práva jako součástky majetku dávce podrobeného a jemu odpovídajícího závazku jako odpočitatelného břemena.
Tvořilo-li však takové právo již součástku jmění počátečného, nemůže býti ovšem ze jmění počátečného vylučováno.
Na př. otec zavázal se notářským aktem dne 1. ledna 1915 při příležitosti sňatku své dcery, že jí po dobu trvaní manželství bude platiti důchod ročních 2400 K. Manžel dcery měl 1. ledna 1914 majetek v ceně 50.0000 K a má 1. března 1919 vedle právě zmíněného důchodu manželčina kapitál 100.000 Kč.
Dávka z majetku se vyměří ze 100.000 Kč + 30.000 Kč (t. j. 2400 X 12 1/2).
Přírůstek činí však pouze 100.000 Kč - 50.000 K = 50.000 Kč, poněvadž shora zmíněný důchod nutno vyloučiti.
Otci se pro základ dávky z majetku kapitálová hodnota důchodu jako břemeno z majetku vyloučí, při výpočtu přírůstku se však musí ke jmění takto zmenšenému opět přičísti.