K §u 19.
K odst. 1. Rozumí se zde práva a závazky, která teprve vzniknou při splnění určité podmínky, na př. někomu jest zaručena určitá roční renta pro případ, že se ožení; případ tento však 1. března 1919 ještě nenastal. Potřebný kapitál k tomu jest složen. Tu nemůže vlastník tohoto kapitálu odčítati si kapitálovou hodnotu zaručené renty, ani nemůže býti tato hodnota počítána do majetku čekatele renty.
K odst. 2. Je-li na př. vdově odkázána roční renta doživotní s podmínkou, že se neprovdá, nemá tato podmínka pro ocenění kapitálové hodnoty renty významu, nýbrž stanoví se tato hodnota vzhledem ke stáří oprávněné osoby podle ustanovení §u 16, odst. 4.
Je-li někomu na př. závazně dán byt bezplatně k užívání pro dobu, pokud bude nucen v dotyčném místě se zdržovati, bude ceněna kapitálová hodnota jeho práva k užívání bytu a odpovídajícího závazku majitele domu podle ustanovení §u 16, odst. 3.
K odst. 3. Práva a závazky vázané odkládací doložkou času se nepočítají, na př. renta, která se někomu počne vypláceti, až se dožije 50 roků: Sem ovšem nepatří nesplatné nároky z pojišťovacích smluv na důchod, které dle výslovného ustanovení §u 14, odst. 1., do jmění dávce podrobeného patří.
Jsou-li práva a závazky vázané končící doložkou času. tedy vyplácejí-li se na př. požitky jen do dne, který nastati musí, ať jest určitý, či neurčitý, patří do majetku dávce podrobeného; pro jejich ocenění pak platí ustanovení §u 16.