K §u 18.
K odst. 1. Dluhy a břemena, na které vzat byl již zřetel při zjištění čisté hodnoty jednotlivých součástek majetkových, nemohou býti odečteny ještě jednou z úhrnného jmění.
Vzhledem k ustanovení §u 7, dle kterého se majetek příslušníků domácnosti přičítá k majetku přednosty domácnosti, jest odpočítávati i dluhy a břemena hodnotu majetku těchto příslušníků zkracující; z téhož důvodu odpočítati jest dočasnému držiteli rodinného fideikomisu neb léna dluhy a břemena těchto majetků.
Odečísti jest všechny skutečné věcné i osobní dluhy a břemena, tedy nejen ty, které váznou na určitých předmětech majetkových. Výjimky stanoví se v odst. 8.
Dluhem rozuměti jest nejen dlužný kapitál, nýbrž i splatné, ale nezaplacené úroky, pokud jsou u věřitele částí majetku. Odkazy jsou dluhem neodevzdané pozůstalosti, třeba v den 1. března 1919 nebyly ještě splatny. Pouhé ručení nezakládá ještě dluhu; kauční hypotéka, pokud nebyla realisována, není pohledávkou a nemůže býti majitelem zavazené reality odčítána jako dluh. Dluh zajištěný hypotékou simultanní lze uplatňovati pouze jednou.
Jako břemeno lze odečítati kapitálovou hodnotu plnění, ke kterým jest poplatník na základě právního titulu zavázán, která koná pravidelně a která záležejí v penězích nebo se dají v penězích oceniti. Na jinaká břemena, na př. služebnost cesty, u kterých oceňování v penězích není obvyklé nebo ani není možné, hleděti lze již při stanovení hrubé hodnoty té které součástí majetku. Rovněž nelze kapitalisovati a odčítati hodnotu plnění pouze občas a nepravidelně se vyskytujících, jak tomu bývá na př. u mnohých výdajů, konaných na základě práva patronátního. Konečně musí býti plnění konána z titulu právního, nelze je tedy odčítati jako břemeno, není-li takového titulu; záleží na okolnostech případu, je-li zde tato podmínka čili nic.
Existenci a rozsah dluhů nebo břemen musí poplatník prokázati.
K odst. 2. Z ustanovení o ocenění věci a práv dlužno užiti obdobně jmenovitě ustanovení §§ů 15 a 16. Musí tedy poplatník dávkou povinný, který sráží si od hrubé hodnoty jmění dluh na cizí měnu znějící, oznámiti příslušnému vyměřovacímu úřadu v přiznání nebo do 30 dnů po zaplacení, kdy a jakým kursem pohledávku tu po 1. březnu 1919 zapravil, aby mohla býti dávka dle toho upravena neb opravena. Nedojde-li k zaplacení do 31. prosince 1922, opraví se předpis dávky dle kursu tohoto dne stejně jako u poplatníka, do jehož majetku patří pohledávky na cizí měnu znějící.
Ze zásady §u 18, odst. 2., neplyne, že ocenění pohledávky hodnotou vyšší neb nižší než jmenovitou má za následek vždy tutéž změnu v oceňování dluhů, neboť i dluhy (břemena) oceňují se samostatně právě jako pohledávky.
Při oceňování dluhů nerozhodna jest okolnost. je-li dlužník nemajetným nebo insolventním (jinak při oceňování pohledávek); naproti tomu však třeba jako u pohledávek, tak i dluhů vzíti při oceňování na to zřetel, zdali a v jakém rozsahu dluh trvá.
K odst. 3. Zákon mluví sice jen o dlužných daních přímých včetně vojenské taxy jako odpočitatelném dluhu; nelze však pochybovati o tom, že i jiné dávky veřejné mohou býti odčitatelným dluhem, na př. uvěřené poplatky celní.
K odst. 4. Nebyla-li poplatníku ta která daň přímá za některý rok posud předepsána, bylo jeho povinností, aby ji platil dle výměry roku předešlého; neučinil-li tak, může přes to příslušné nedoplatky dle této výměry jako dluh odečísti. Nebyla-li mu dotyčná daň vůbec předepsána, ačkoli předepsaná prohlášení nebo přiznání k ní byl učinil, nebo lze-li čekati, že mu bude za některý rok předepsána daň vyšším obnosem než roku předchozího, může si poplatník odečísti tuto daň, jejíž předpis očekává, jestliže ji obnosem, jehož předpis dle svého výpočtu čeká, nejdéle s přiznáním k dávce zapraví, na př.:
Poplatníku byla předepsána na léta 1914 a 1915 daň z příjmu 12.000 K sazbou po 309 K, za léta 1916 a 1917 sazbou po 401 K 70 h, které poplatník před 1. březnem 1919 zaplatil. Na rok 1918 mu daň z příjmu nebyla předepsána a nebyla jím ani dle předpisu předešlého roku zapravena. Při soupisu majetku v roce 1919 podal poplatník dodatečná přiznání a přiznal za léta 1914 až 1918 příjem ročních 20.000 Kč, ze kterého připadá na léta 1914 a 1915 daň po 643 Kč, na léta 1916 až 1918 po 868 Kč 05 h. V přiznání pro dávku z majetku může poplatník tento za všech okolností odečítati jako dluh 401 Kč 70 h na dlužné dani za rok 1918.
Jestliže však nečekaje dodatečného předpisu zaplatí dle dodatečných přiznání jeho vypadající dodatky za léta 1914 až 1918 obnosem 2067 Kč 05 h nejdéle do dne, kdy podal přiznání k dávce, může i tento obnos z majetku dávce podrobeného vyloučiti.
Připadající dodatky musí si však sám vypočítati a není oprávněn žádati výpočtu toho od vyměřovacího úřadu.
Zaplacení musí býti poplatníkem prokázáno a nestačí pouhý poukaz v přiznání, že a u kterého berního úřadu se tak stalo.
K odst. 5. Oprava předepsané dávky nastane z moci úřední ovšem jen tehdy, jde-li o daně za dobu před 1. březnem 1919.
K odst. 6. Právo státu na poplatky převodní vzniká okamžikem, kdy dotyčné právní jednání v tuzemsku bylo uzavřeno, jde-li při tom o písemní smlouvu, okamžikem, kdy byla smlouva vyhotovena; právo státu na poplatky dědické pak pravidelně smrtí zůstavitelovou, při nápadech rodinného fideikomisu a léna pak událostí, která tento nápad působí.
K odst. 7. Byl-li poplatek, na který právo státu vzniklo před 1. březnem 1919, vyměřen a výše jeho se stranou platebním rozkazem sdělena sice po 1. březnu 1919, ale před podáním přiznání, může býti tento poplatek odečten. Nestalo-li se tak ve výjimečných případech do té doby, jest v přiznání, uvésti, z čeho a kterým úřadem má býti poplatek vyměřen.
Úřad příslušný pro vyměření dávky pak zjistí výši poplatku odčitatelného dotazem u příslušného úřadu, poplatkového.
K odst. 8., č. 1. Běžnými dluhy domácnosti dle stavu dne 1. března 1919 rozumějí se dluhy učiněné ku krytí běžných výdajů domácnosti, ku kterým jest počítati všechno, co se obyčejně z běžných ročních příjmů kryje, aby stávající domácnost byla vedena přiměřeně stavu přednosty domácnosti. Podmínkou jest, aby výdaje byly "běžné", t. j. aby se v rámci běžných potřeb vyskytovaly, není však třeba, aby se stále opakovaly, nýbrž stačí, vyskytovaly-li se i ojediněle; běžnými výdaji domácnosti není tedy na př. výdej na zařízení bytu při založení domácnosti, za to náleží sem na př. výdaj spojený s narozením dítěte, dále všechny výdaje za byt, jeho otop a osvětlení, udržování domácího nářadí, výživu, ošacení, obsluhu, vyučování, vzdělání a zábavu přednosty i příslušníků domácnosti; nerozhodno jest, bylo-li možno se těmto výdajům vyvarovati, nebo jsou-li tyto výdaje přiměřené.
Úhrn takových dluhů nesmí převyšovati čistý příjem zjištěný při posledním ukládání daně z příjmu (dôchodkové), tedy nejposléze pro rok 1918; byla-li tato daň uložena posledně na př. za rok 1917, jest příjem tehdy zjištěný směrodatný.
Jde-li o osoby, jejichž příjem není podroben dani z příjmu celý, na př. osoby vojenské, jest hleděti k celému příjmu, nikoli pouze k části skutečně zdaněné.
K odst. 8., č. 2., odst. 9. a 10.
Rozhodna jest nikoli právní, nýbrž jen hospodářská, avšak příčinná a bezprostřední souvislost dluhu nebo břemena s tou kterou části majetku. Tato jest na př. dána, jestliže někdo koupil nemovitost zatíženou hypotekárním dluhem, který nyní od hrubé hodnoty táto nemovitosti odečítá, nebo uzavřel-li někdo zápůjčku, aby zapravil dědické nebo převodní poplatky z nemovitosti zděděné nebo koupené. Jest dána rovněž při výměnku stanoveném při převzetí nemovitosti a pod. Není však tomu tak, jestliže na př. cizinec na velkostatek ve zdejším území ležící si vypůjčil, aby užil půjčky této k investicím v podniku ležícímu mimo území republiky Československé. Tím méně lze mluviti o hospodářské souvislosti, je-li taková zápůjčka vtělena simultánně na nemovitostech zdejších i cizozemských.
Aby zabráněno bylo neoprávněnému zkracování čistého jmění, klade zákon důraz na hospodářskou souvislost dluhů a břemen se jměním, avšak pouze v případech §u 2, čís. 1., odst. 2., a čís. 2.; průvody poplatníkovy budou se pravidelně pohybovati v tom směru, zdali dluhy a břemena, jichž odčítání se domáhá, jsou v hospodářské souvislosti s majetkem dávce podrobeným.