K § 13.
K odst. 1. Ke jmění výdělečnému nepatří předměty a práva sloužící provozování vedlejších podniků, které patří k zemědělství a ze kterých se proto daň výdělková neplatí.
Podnikem výdělečným a zaměstnáním k zisku směřujícím rozuměti jest každou činnost zásadně všeobecné dani výdělkové podléhající, tedy vedle živnosti řemeslných, továrních, obchodních a pod. na př. i činnost lékaře, advokáta atd., nepatří sem však činnost vykonávaná v poměru služebním.
Nezáleží na tom, k čemu ten který předmět jest podle své povahy určen, nýbrž vyžaduje se, aby byl věnován a užíván v podniku výdělečné skutečně provozovaném. Sloužiti může provozování bud bezprostředně, jako jest tomu u továrních budov, strojů atd., nebo nepřímo na př. cenné papíry složené k zajištění celního úvěru, kauce složená při převzetí dodávky. Přestal-li se podnik provozovati, přestanou ovšem i dotyčné předměty býti součastí jmění výdělečného.
Za těchto podmínek mohou tedy býti součástkami, jmění výdělečného:
1. pozemky, stavby a stavební zařízení všeho druhu, vodní síla, stroje, zařízení a nářadí, nástroje a jinaká zřízení a zařízení, zvířata v podniku užívaná, zásoby krmiva, zásoby výrobků podniku, hotového zboží, surovin a pomocných látek, čítajíc v to i ony, které se právě zpracovávají, jsou do podniku dopravovány nebo jsou v cizích skladištích uloženy;
2. peníze hotové, směnky a jiné cenné papíry, pohledávky obchodní;
3. různá práva, na př. patenty, privilegia a pod. Sem patří též práva s domy spojená, na př. radikovaná živnost hostinská neb lékárnická, pokud dům sám náleží k majetkům pod čís. 1. uvedeným. Patří sem i t. zv. reální lékárny, které provozovány majitelem a jsouce volně prodejny, mají též prodejní cenu. Naproti tomu nelze sem počítati osobní koncese, při kterých není právní možnosti prodeje, které tedy ceny obecné nemají, třeba snad za případné vzdání se takového oprávnění ve prospěch jiného byla obvykle placena nějaká náhrada neb odměna.
Zákon výslovně vytýká jakožto patřící ke jmění výdělečnému t. zv. vlastnictví hor a nafty.
Součástkami tohoto jmění jest především právo k dobývání nerostů, tedy zákonem za nemovitosti prohlášené propůjčené míry dolové, přebytky, díla pomocná a štoly revírní, dále veškeré součástky a příslušenství majetku horního dle §§u 117 a násl. horního zákona. Rovněž sem patří i různá práva s provozováním podniku spojená, jakož i jiná obyčejně samostatná práva, na př. kutiska - byla-li vzhledem k provozování stávajícího již podniku důlního získána.
Vzhledem k veliké hospodářské důležitosti nafty a jiných nerostů příbuzných uvádí zákon zvláště i t. zv. vlastnictví nafty, kteréž jest upraveno podstatně týmž způsobem, jako dobývání minerálů.
Pokud ovšem toto právo řídí se v cizině předpisy zvláštními, jako na př. v Haliči zák. ze dne 11. května 1884, čís. 71 ř. z., - dle něhož toto právo může býti odděleno od vlastnického práva k pozemku, tvoří pak zvláštní předmět majetkový a považuje se za nemovitost, - rozhodny jsou tyto odchylné předpisy pro majetky tam ležící.
K odst. 2. Pro stanovení obecné ceny jmění výdělečného není rozhodna cena, jaké by se za jednotlivé součástky jeho docílilo, kdyby se jednotlivě prodávaly, na př. při zrušení podniku, nýbrž cena, jaké by se docílilo za celý podnik prodávaný za účelem dalšího provozování novým nabyvatelem.
Cena jednotlivých součástek, vyšetřená dle pravidel platných pro ocenění části toho kterého druhu jmění, na př. pozemků, budov, cenných papírů atd., bude ovšem pomůckou pro stanovení celkové ceny podniku, vedle ní však nutno hleděti i ke všem jiným okolnostem cenu podniku určujícím, jako na př. blízkost potřebných surovin, výlučné postavení závodu průmyslového v dotyčném odvětví průmyslu, zavedenost podniku, jakost zákazníků, doba trvání podniku, příležitost ku snadné dopravě atd.
K odst. 4./I. Pro zboží nakoupené v r. 1919 stanovena jest cena nákupní jako minimální; je-li tedy cena prodejní vyšší, musí býti tak udána.
Co jest zbožím, surovinou, pomocnou nebo spotřební hmotou, posuzovati jest vždy individuelně. Předměty, které na př. u jednoho, podniku průmyslového jsou surovinou (na př. nafta v rafinerii), jsou u jiného podniku je těžícího zbožím.
U surovin, spotřebních a pomocných hmot jest rozhodna nabývací cena za všech okolností, zpracují-li se v podniku, který jest oceniti; nerozhoduje tedy, byly-li nakoupeny v roce 1919 či dříve, je-li prodejní cena v rozhodný den vyšší nebo nižší. Nejsou-li určeny, aby se v dotyčném závodě zpracovaly, jest je oceniti cenou prodejní.
K čís. II. Polotovary v pokročilém období výroby jest oceniti prodejní cenou hotových výrobků po srážce nákladů, jakých by jejich dohotovení vyžadovalo.
K čís. III. Značná rozmanitost podniků výdělečných nedopouští, aby pomůcky zde míněné byly pojaty do prov. nař.; příslušné pokyny vydány budou zvláštním nařízením.