II. a
7. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 26. 3. 2005 podepsaném jejím předsedou PhDr. Lubomírem Zaorálkem konstatuje, že úmyslem zákonodárce pro zařazení právní úpravy nabytí vlastnictví od nevlastníka do obchodního zákoníku bylo posílení právní jistoty kupujícího, jak o tom svědčí důvodová zpráva, která k ustanovením § 443 až 446 uvádí, že i když se navrhovaný zákon omezuje na úpravu závazkových obchodních vztahů, je účelné v zájmu právní jistoty upravit i nabytí vlastnického práva na základě kupní smlouvy. V rámci, který vyplývá z povahy věci, se umožňuje stranám sjednávat si odlišnou dobu pro nabytí vlastnického práva, včetně výhrady vlastnického práva. Pro právní jistotu má význam zejména ustanovení § 446 o nabytí vlastnického práva od nevlastníka, který obsahuje zásadu přijatou ve většině zahraničních právních řádů. K tomu Poslanecká sněmovna dodává, že se lze ztotožnit s názorem, že ustanovení § 446 obchodního zákoníku významným způsobem zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a upřednostňuje před ním dobrou víru a jistotu účastníků obchodněprávních vztahů. Lze je proto aplikovat pouze za přísného respektování ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny, neboť představuje zákonnou mez jednoho z nejdůležitějších základních práv. Závěrem uvádí, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a naším právním řádem; je na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost uvedeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí.