Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
(1) Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím investorů druhé smluvní strany a jejich výnosům zacházení, které není méně příznivé, než jaké poskytuje, za podobných okolností, investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější pro dotyčnou investici.
(2) Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicemi, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje, za podobných okolností, svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější pro dotyčného investora.
(3) Ustanovení odstavců (1) a (2) tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany a jejich investicím takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat na základě:
(a) jakékoli celní unie, zóny volného obchodu, měnové unie, společného trhu nebo podobných mezinárodních dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím nebo jiných podobných forem regionální spolupráce, jejichž členem jedna ze smluvních stran je nebo se může stát; nebo
(b) jakýchkoli daňových opatření. Nic v této dohodě se nedotkne práv a závazků některé ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli daňové dohody. V případě jakýchkoli rozporů mezi ustanoveními této dohody a jakékoli daňové dohody, jsou rozhodující ustanovení daňové dohody.