§ 102
Činnosti klinického technika se specializovanou způsobilostí
(1) Klinický technik uvedený v § 103 až 108 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 19 a ve spolupráci s klinickým inženýrem organizuje a metodicky řídí činnost zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace při poskytování diagnostické a léčebné péče při použití zdravotnických přístrojů. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace
a) instruuje členy týmu v oblasti své specializace,
b) hodnotí kvalitu poskytované péče, tj. prováděných činností, prostředí i dokumentace,
c) podílí se na výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu, provádí výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
d) zavádí nové metody do běžného provozu,
e) spolupracuje na technických otázkách při získávání (akvizici) klinických informačních systémů,
f) podílí se na tvorbě preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání zdravotnických přístrojů,
g) připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
h) vede specializační vzdělávání v oboru své specializace.
(2) Klinický technik nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí radiologických zařízení, které jsou zdrojem ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů 25).
------------------------------------------------------------------
25) Například zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.