§ 37.
Zasazení do práce zaměstnanců ve výslužbě po dobu války.
(1) Zaměstnanci ve výslužbě, kteří jsou práce schopni, jsou povinni na příkaz svého posledního osobního úřadu (jeho právního nástupce) převzíti na dobu války službu (práci) ve veřejné správě a řádně ji zastávati.
(2) Odměna za toto pracovní zasazení bude stanovena směrnicemi, jež vydá ministerstvo financí. Toto pracovní zasazení nezakládá pojistnou povinnost v důchodovém pojištění; zaměstnanci ve výslužbě zůstávají ve svém dosavadním nemocenském pojištění.
(3) Nezpůsobilost k práci zaměstnanců ve výslužbě (odstavec 1), bude v pochybnosti zjištěna úředním lékařem a to zpravidla úředním lékařem okresního úřadu, v jehož obvodu je bydliště zaměstnance ve výslužbě.
(4) Dopustí-li se zaměstnanec ve výslužbě služebního přečinu při zasazení do práce podle tohoto nařízení, bude to považováno za porušení služebních povinností zaměstnance ve výslužbě a stíháno podle služebních předpisů pro něho platných.