Článek 43
1. Za účelem usnadnění výkonu konzulárních funkcí týkajících se občanů vysílajícího státu:
a) konzulární úředníci mají právo na spojení s občany vysílajícího státu a přístup k nim; občané vysílajícího státu mají stejné právo na spojení s konzulárními úředníky a přístup k nim;
b) příslušné orgány přijímajícího státu musí bez prodlení a v každém případě nejpozději do tří dnů informovat konzulární úřad vysílajícího státu, jestliže v jeho konzulárním obvodě je občan vysílajícího státu zatčen nebo jeho osobní svoboda je jakoukoli jinou formou omezena.
Každá zpráva určená konzulárnímu úřadu osobou, která je vzata do vazby nebo jejíž osobní svoboda je jinak omezena, musí být těmito orgány rovněž doručena a to nejpozději do pěti dnů.
Tyto orgány musí bez prodlení informovat osobu, které se to týká, o jejích právech, jež má podle ustanovení tohoto odstavce:
c) konzulární úředníci mají právo občana vysílajícího státu uvedeného v odstavci b) několikrát navštívit, avšak nejméně jednou za 21 dní, hovořit a dopisovat si s ním a zajistit jeho právní zastoupení. Výkon těchto práv nemůže být přijímajícím státem odložen po dobu delší deseti dnů počínaje dnem zatčení nebo omezení jeho osobní svobody; požádá-li však konzulární úředník o návštěvu po uplynutí pěti dnů od počátku zbavení nebo omezení osobní svobody tohoto občana, musí být návštěva umožněna ve lhůtě pěti dnů od podání žádosti;
d) jestliže po odsouzení je tento občan ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je-li jeho svoboda omezena, konzulární úředníci mají právo jej navštívit nejméně jednou za měsíc. Při každé takovéto návštěvě bude konzulárnímu úředníku umožněn rozhovor s vězněm.
2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonávána v souladu s právními předpisy přijímajícího státu, s tím, že tyto právní předpisy neobsahují ustanovení, která by znemožňovala nebo podstatně omezovala výkon práv, přiznaných v odstavci 1.