§ 50
Rozhodnutí ohledně využití zásady realizace
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně využití zásady realizace.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, všechny členské entity ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty stanoví zisky a ztráty z aktiv a účetních dluhů vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za výkazní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty na základě zásady realizace.
(3) Podávající členská entita může působnost rozhodnutí podle odstavce 1 omezit pouze na hmotná aktiva členských entit nebo na investiční entity.
(4) Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo účetního dluhu v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, se při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity podle odstavce 2 nezohlední.
(5) Za účetní hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely stanovení zisku nebo ztráty na základě zásady realizace podle odstavce 2 se považuje jeho účetní hodnota
a) v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vznikl účetní dluh, nebo
b) k prvnímu dni výkazního období, pro které bylo dané rozhodnutí učiněno, nastane-li tento den později než skutečnost podle písmene a).
(6) V prvním z výkazních období, pro které není rozhodnutí podle odstavce 1 obnoveno, se při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni výkazního období, pro které nebylo rozhodnutí obnoveno, určená na základě uvedeného rozhodnutí,
a) přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo
b) odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.