Článek 43
Dědictví
1. V případě úmrtí občana vysílajícího státu ve státě přijímajícím musí příslušný orgán přijímajícího státu o tom neprodleně informovat konzulárního úředníka vysílajícího státu a bezplatně mu zaslat úmrtní list nebo jiný dokument potvrzující smrt.
2.
a) V případě, že orgán přijímajícího státu se dozví o existenci dědictví v tomto státě ve prospěch občana vysílajícího státu, který nebydlí v přijímajícím státě a nemá v něm zástupce, uvedený orgán o tom neprodleně uvědomí konzulárního úředníka vysílajícího státu.
b) Konzulární úředník informuje orgány přijímajícího státu, jestliže se o tom dozví jinak.
3.
a) Příslušné orgány přijímajícího státu učiní v případě zmíněném v odstavci 2 a za podmínky, že majetek spadající do dědictví se nalézá na území tohoto státu, opatření k zajištění a správě dědictví a předají konzulárnímu úředníkovi v souladu s právními předpisy přijímajícího státu všechny dosažitelné informace o dědictví.
b) Konzulární úředník se může zúčastnit buď přímo nebo prostřednictvím zástupce při provádění opatření uvedených pod písmenem a) tohoto odstavce.
4. V případě, kdy občan vysílajícího státu má zájem o dědictví na území přijímajícího státu a jestliže nebydlí v tomto státě a nemá v něm svého zástupce, má konzulární úředník právo, v souladu s právními předpisy přijímajícího státu, zastupovat ho před příslušnými orgány tohoto státu.
5. Jestliže po splnění všech formálních náležitostí, týkajících se dědictví na území přijímajícího státu připadnou movitosti z dědictví nebo výtěžek z prodeje movitostí dědici, který je občanem vysílajícího státu a nemá na území přijímajícího státu trvalé bydliště a nestanovil zmocněnce, bude zmíněný majetek nebo výtěžek z jeho prodeje odevzdán konzulárnímu úředníkovi vysílajícího státu za podmínky,
a) že se bude jednat o oprávněného dědice;
b) že příslušné orgány povolily převod majetku, který je předmětem dědictví, nebo výtěžku z jeho prodeje, pokud k němu došlo;
c) že všechny dědické dluhy přihlášené ve lhůtě předepsané právními předpisy přijímajícího státu byly zaplaceny nebo zajištěny;
d) že dědické poplatky byly zaplaceny nebo zajištěny.
6. V případě, že občan vysílajícího státu, který nemá bydliště v přijímajícím státě, zemře během pobytu na území tohoto státu, jeho osobní věci, movitý majetek a cennosti, na které neuplatnil nárok přítomný dědic nebo zástupce oprávněných osob, budou odevzdány bez dalšího řízení konzulárnímu úředníkovi vysílajícího státu za podmínky, že nároky věřitelů zemřelého v přijímajícím státě byly uspokojeny nebo zajištěny.
7. Konzulární úředník je oprávněn s výhradou právních předpisů přijímajícího státu, k vývozu majetku, který je předmětem dědictví uvedeného v odstavcích 5 a 6.
8. Jestliže konzulární úředník jedná jako zástupce zúčastněných osob, nemohou být vůči němu z tohoto titulu použita orgány přijímajícího státu jakákoliv opatření týkající se dědictví.