§ 23.
(1) Poživatel státního odpočivného platu, který má více než jeden takový plat, má nárok pouze na jeden z nich podle vlastní volby, ostatní nároky zanikají; dokud nebude volba vykonána, jest vypláceti odpočivný plat nejvyšší.
(2) Zvolí-li si odpočivný plat, který vyplývá z poslední služby, jest tento odpočivný plat znovu podle příslušných předpisů vyměřiti tak, že se k době pro jeho výměru rozhodné připočte doba, která byla rozhodná pro výměru zaniklého odpočivného platu.
(3) Zánikem odpočivných platů nesmí celkové odpočivné platy klesnouti pod částku 12.000 Kč ročně.