§ 43
(1) Ze syrového mléka, získaného za podmínek uvedených v § 41, musí být vyloučeno mléko
a) dojnic, které dojí méně než 2 l denně nebo u kterých byla změněna frekvence dojení po zahájení procesu zaprahování,
b) z prvních střiků,
c) s obsahem reziduí inhibičních, pesticidních a kontaminujících látek,
d) z jiného důvodu nepříznivě ovlivněné ve svém složení a vlastnostech, jakož i smyslově změněné.
(2) Nadojené mléko nesmí
a) obsahovat větší počet mikroorganizmů než 100 000 v 1 ml, vyjádřený v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 2 měsíce,
b) obsahovat větší počet somatických buněk než 400 000 v 1 ml, vyjádřený v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 3 měsíce,
c) obsahovat aktuální počet mikroorganizmů v úředním vzorku větší než 300 000 v 1 ml,
d) mít bod mrznutí vyšší než mínus 0,520 °C. Při důvodném podezření na porušení mléka vodou se pod dohledem úředního veterinárního lékaře odebere kontrolní vzorek mléka, a to 11 až 13 hodin po předchozím dojení. Pokud se takto prokáže, že vyšší bod mrznutí je přirozeného původu, nepovažuje se mléko za porušené vodou.
(3) Počty mikroorganizmů a somatických buněk se zjišťují nejméně dvakrát měsíčně. Bod mrznutí se zjišťuje nejméně jednou měsíčně.
(4) Nadojené mléko se čistí bezprostředně po nadojení; čištění nesmí být žádným způsobem urychlováno.
(5) Nadojené mléko se v nejkratší době vychladí, a to na teplotu nejvýše 8 °C. Chlazení musí být dokončeno do 3 hodin od začátku dojení. Mísí-li se čerstvě nadojené mléko s mlékem dříve nadojeným a zchlazeným, musí být směs neustále promíchávána, aby nedocházelo ke zvýšení teploty nad 10 °C.
(6) Jde-li o syrové mléko ovčí, kozí nebo kobylí, platí pro ně přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 5. Nesmí však obsahovat větší počet mikroorganizmů než 1 500 000 v 1 ml; počet somatických buněk se nezjišťuje.
(7) Syrové ovčí a kobylí mléko lze používat jen jako surovinu k dalšímu zpracování.