CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců). K § 26.

K § 26.

363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců).

K § 26.

(1) Nárok na důchod vdovský, sirotčí neb předkův uplatňuje se podáním řádně vyplněné a doložené přihlášky.

(2) Okresní úřadovny pro péči o válečné poškozence budou stranám nápomocny při vyplnění přihlášek za předpokladu, že strany předloží všechny doklady nutné k řádnému a přesnému vyplnění přihlášky.

(3) Řádně vyplněné a doložené přihlášky nutno v tuzemsku podati neb zaslati okresní úřadovně pro péči o válečné poškozence, příslušné podle místa bydliště vdovy (sirotků, předkův); v cizině příslušnému zastupitelskému úřadu Československé republiky.

(4) Zmíněné okresní úřadovny (v cizině zastupitelské úřady) jsou povinny postarati se o případné nutné doplnění přihlášky a zašlou ji pak příslušnému Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence, jenž rozhodne o přiznání důchodu.

(5) Invalidé, kteří se přihlásili k sociálnělékařské prohlídce (v tuzemsku podle vládního nařízení ze dne 23. dubna 1919,. č. 224 Sb. z. a n., v cizině podle vládního nařízení ze dne 29. října 1919, č. 575 Sb. z. a n.) aneb k prohlídce stanovené nařízením vydaným na základě § 26, odst. 3., zákona (vládní nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n.), nemusí sice podati přihlášky k uplatňování nároku na důchod invalidní, ježto o přiznání důchodu toho rozhodne příslušný Zemský úřad pro péči o válečné poškozence z moci úřední, ale jsou povinni prokázati přímo Zemskému úřadu, že příjem jejich nepřesahuje hranice, vylučující nárok na důchod.

(6) Sirotci, jimž zemře matka, nemusí nárok svůj na zvýšený důchod sirotčí (§ 23, odst. 2., zákona) uplatňovati formální přihláškou, nýbrž stačí pouze předložení úmrtního listu matčina, s údajem případné změny poručníka, příslušnému Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence.

(7) Aby přihláška o důchod mohla býti považována za učiněnou, jest žadatel povinen doložiti ji řádně všemi doklady. Úřady pro péči o válečné poškozence jsou povinny vyzvati žadatele k doplnění přihlášky.

(8) Je-li však zřejmo anebo možno-li míti důvodně za to, že válečný poškozenec nedoplňuje dokladů úmyslně, na př. z důvodu, aby co nejdéle protáhl pro sebe výhodné vyplacení vyživovacích příspěvků, a je-li právě zmíněná výzva bezvýsledná, vydá Zemský úřad straně písemné rozhodnutí, kterým se jí určuje lhůta, do které má doplniti přihlášku anebo věrohodně prokázati, že tak učiniti nemohla, při čemž budiž uvedeno, že jinak bude přihláška považována za neučiněnou a strana s nárokem na důchod odmítnuta s poukazem na § 26, odst. 5., zákona. Lhůta tato nesmí býti kratší 90 dnů, počítajíc ode dne doručení rozhodnutí. Do tohoto rozhodnutí lze si ve lhůtě uvedené v § 35 zákona stěžovati k ministerstvu sociální péče.

(9) Není-li přihláška ve lhůtě takto stanovené řádně doložena anebo nemůže-li válečný poškozenec prokázati, že dokladů si beze své viny opatřili nemohl, považuje se přihláška za neučiněnou a nárok na důchod jest odmítnouti s poukazem na § 26, odst. 5., zákona. O tom se vydá válečnému poškozenci výměr, do něhož přísluší válečnému poškozenci právo stížnosti k ministerstvu sociální péče za podmínek § 35 zákona.