K § 14.
(1) Aby bylo možno použíti vyjímečného ustanovení § 14, odst. 1., zákona, jest třeba, aby byly splněny všechny tři podmínky, jichž zákon vyžaduje.
(2) Vstoupí-li žena, která žila s mužem, jenž se stal později válečným invalidou, nepřetržitě aspoň jeden rok jako jeho družka, s tímto mužem ve sňatek po události, zakládající nárok na důchod invalidní, má se za to, že jest splněna podmínka § 14, odst. 1., lit. c), zákona; trvalo-li v tomto případě nepřetržité spolužití kratší dobu než jeden rok, započítá se doba, po kterou ona žena s tímto mužem žila jako jeho družka, do doby vyžadované podle § 14, odst. 1., lit. c), zákona.
(3) Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí může ve smyslu § 14, odst. 2., zákona přiznati vdovský důchod v uznání hodných případech vdově, která vstoupila až po události, zakládající nárok na důchod invalidní, v sňatek s mužem, s nimž žila před onou událostí jako družka.