K § 10.
(1) Za nezaopatřeno se považuje dítě dotud, pokud otec jest nucen přispívati k jeho výživě. Provdání dcery jest považovati za její zaopatření.
(2) Příplatek na dítě nepřísluší v tom případě, kdy invalida o své dítě nepečuje, anebo když dítě jest výdělečně činno v té míře, že dostatečně přispívá k své výživě. Za výdělečnou činnost v tomto smyslu se tedy nepokládá na příklad, nemá-li dítě mzdu podle kolektivní smlouvy anebo naturální zaopatření jako ostatní dělníci jeho kategorie. Příplatek nepřísluší také v případě, má-li dítě vlastní značný majetek. Invalida jest povinen prokázati všechny okolnosti, tvořící podmínku nároku na příplatek pro dítě.
(3) Příplatek na manželku jest přiznati pouze v tom případě, je-li prokázáno, že manželka nemá možnosti býti výdělečně činna, na př. proto, že není v jejím bydlišti příležitosti k výdělečné činnosti, anebo že jí v tom brání důležité okolnosti, jako na př. její zdravotní stav aneb výchova jejích dětí. Nestačí tedy prokázati pouhou skutečnost, že manželka není výdělečně činna, nýbrž jest prokázati, že výdělečně činna býti nemůže.
(4) Okolnosti, vztahující se na zdravotní stav, jest prokázati vysvědčením lékaře veřejné služby zdravotní, okolnosti ohledně hospodářských a majetkových poměrů potvrzením obecního úřadu a okresní správy politické (administrativní vrchnosti I. stolice).