K článku IV. téhož zákona.
(1) Z moci úřední a bez zvláštní žádosti důchodců budou provedeny změny vyplývající vzhledem k zákonu ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., pro výši důchodů ze zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., v těch případech, kde ze spisů nalézajících se v příslušných úřadech lze se vší určitostí jakoukoli pochybnost vylučující seznati, zda se na dotyčné válečné poškozence vztahují změny zákona. Na příklad, jsou-li majetkové poměry válečného poškozence (§§ 2, 3 a 4 zákona) za rok 1921 (což je rozhodne pro vyměření důchodu v roce 1922) dostatečně vyšetřeny, takže lze výsledku tohoto šetření použiti i k provedení změn uzákoněných novelou, přizná Zemsky úřad pro péči o válečné poškozence z moci úřední a bez další žádosti válečnému poškozenci důchod, dříve na př. pro příliš vysoký příjem zamítnutý, případně důchod již vyplácený zvýší, a to s platnosti od 1. února 1922.
(2) Zvláště tedy jest bez dalšího šetření a bez zvláštní žádosti strany vypláceti zvýšený důchod za dobu od 1. února 1922:
a) invalidům se schopnosti výdělečnou sníženou aspoň o 55 % ;
b) vdovám (družkám), které pečují aspoň o dvě vlastní nezaopatřené děti mladší 16 let aneb které překročily 55. rok svého věku; těmto jest též zvýšiti příplatek 120 Kč na 200 Kč;
c) sirotkům;
d) předkům, o nichž jest známo, že jsou výdělku neschopni (na př. na základě lékařského vysvědčení).
(3) Rovněž bez dalšího jest zvýšiti ostatní požitky, které jsou vyplaceny na základě důchodu a poměrnou částí jeho. Kde jest již ze spisů známo, že by invalidovi podle novely příslušel příplatek na manželku, jest mu také tento od 1. února 1922 vypláceti.
(4) Sirotkům, kterým důchod přestal již býti vyplacen z důvodu, že dosáhli věku 16 let, kteří však dnem 1. února 1922 nedosáhli ještě věku 18 let, budiž obnoveno vyplácení důchodu od 1. února 1922 až do dosažení 18 let. Totéž platí obdobně o příplatcích na děti invalidů (§ 10, odst. 1., zákona).
(5) V ostatních případech mají váleční poškozenci povinnost hlásiti se, chtějí-li uplatniti některou jinou změnu vyplývající vzhledem k zákonu ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ze zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., do lhůty určené v čl. IV. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., t. j. nejdéle dnem 31. ledna 1923 včetně. Jinak zaniká jejich nárok a bude s nimi jednáno podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n.
(6) Zemským úřadům pro péči o válečné poškozence zůstává v každém případě vyhrazeno právo uvedené v § 31, odst. 1., lit. a), zákona, totiž přezkoumati kdykoliv znovu podmínky důchodu, a důchod pak úplně nebo částečně zastaviti.