3. Krok 1: Vyšetřování vedené generálním ředitelem
3.1 Jak požaduje Důvěrnostní příloha Úmluvy, zahájí generální ředitel neprodleně vyšetřování:
a) po "dostačujícím množství poznatků" o tom, že došlo k porušení povinnosti chránit důvěrné informace ze strany pracovníka Sekretariátu, jiné zmocněné osoby nebo subjektu mimo rámec Sekretariátu nebo zástupce nebo úřední osoby smluvního státu; nebo
b) když smluvní stát podá obvinění týkající se porušení důvěrnosti.
3.2 Generální ředitel zahájí vyšetřování, zvláště když se dozví o důvodné možnosti nebo jasném riziku nedovoleného zpřístupnění důvěrných informací, k čemuž došlo, mimo jiné, způsobem:
a) který porušuje politiku nebo pokyny Organizace stanovené pro nakládání s důvěrnými informacemi, jejich ochranu, uvolňování a šíření; nebo
b) který by mohl nepříznivě ovlivnit cíl a účel Úmluvy nebo zájmy Organizace, smluvního státu nebo obchodního či vládního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu nebo který by mohl poskytnout zvláštní nebo selektivní výhodu jednotlivci, státu nebo jakémukoliv jinému subjektu včetně obchodní firmy.
3.3 Generální ředitel je povinen vyšetřit jakékoliv obvinění vznesené smluvním státem, že došlo k porušení důvěrnosti. Takové obvinění by mělo být podáno generálnímu řediteli písemně a mělo by v co možná největším rozsahu poskytnout podpůrné informace. Obvinění by mělo pokud možno uvést povahu dotčených informací, dobu a místo údajného porušení a skutečnou nebo možnou budoucí škodu, o níž se předpokládá, že se dotkne příslušných zájmů.
3.4 Když generální ředitel rozhodl přikročit k vyšetřování, mělo by se toto rozhodnutí oznámit okamžitě všem smluvním státům a všem pracovníkům Sekretariátu, kterých se údajné porušení nebo podezření z porušení týká.
3.5 Cílem vyšetřování je zjistit, zda došlo k porušení důvěrnosti nebo k porušení postupů nakládání s důvěrnými informacemi, jejich ochrany, šíření či uvolňování, a závažnost jakéhokoliv porušení včetně stupně a povahy jakékoliv způsobené škody. Vyšetřování by mělo také zvážit způsoby zlepšení režimu důvěrnosti tak, aby se zabránilo jakémukoliv opakovanému porušení důvěrnosti nebo porušení postupů.
3.6 Generální ředitel přímo odpovídá za vyšetřování a osobně je řídí, ale může jmenovat vedoucího pracovníka, aby vyšetřování prováděl. Vyšetřování by se mělo zahájit předběžným přezkumem okolností obvinění nebo známek porušení a posouzením jakéhokoliv důkazu nebo podpůrných informací. Generální ředitel může v této fázi zjistit, že žádný zřejmý případ neexistuje; pokud tomu tak je, může se na vlastní uvážení buď poradit se smluvním státem, který podal obvinění, nebo může uzavřít vyšetřování a ohlásit nález, že žádný zřejmý případ nebyl prokázán. Po prokázání zřejmého případu porušení, které se dotklo zájmů nějakého smluvního státu, oznámí generální ředitel Výkonné radě, že vyšetřování porušení pokračuje a může se souhlasem dotyčného smluvního státu předložit konkrétní informace o vyšetřování, jsou-li požadovány.
3.7 Postup vyšetřování po prokázání zřejmého případu může zahrnovat tyto činnosti:
a) sběr a zkoumání důkazů v rámci OPCW nebo jejích složek;
b) zkoumání dalšího materiálu, který dodaly smluvní státy jako důkazy;
c) důvěrné pohovory s pracovníky Sekretariátu;
d) porady s dotčenými smluvními státy včetně zástupců dotčených hospodářských nebo soukromých subjektů navržených smluvními státy; nebo
e) požadavek, aby smluvní stát poskytl podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla.
3.8 Vedení vyšetřování zůstane důvěrné a bude podléhat přísnému použití zásady potřeby znát. Zvláštní péče by se měla věnovat možným škodlivým účinkům, které zpřístupnění informací o takovém vyšetřování může mít pro pracovníky Sekretariátu i pro zájmy smluvních států. Vyšetřování by se mělo provádět objektivně a řádně a nemělo by dojít k použití nátlaku za účelem získání informací od jakéhokoliv dotčeného jedince. Měla by se věnovat veškerá snaha tomu, aby se co nejrychleji a v souladu s řádným postupem vyšetřování uzavřelo a přijalo se příslušné opatření jako reakce na jeho výsledky.
3.9 Všechny dotčené smluvní státy a všichni dotčení pracovníci Sekretariátu v co možná největším rozsahu spolupracují a podporují vyšetřování. U smluvních států to může znamenat poskytnutí podrobností o vedeném interním vyšetřování, poskytnutí důkazů, oznámení o státním soudním řízení ve vztahu k téže věci a oznámení o stupni a povaze škody způsobené porušením. Vyžaduje se, aby pracovníci Sekretariátu poskytli faktické informace vztahující se k cílům vyšetřování a jejich pracovním povinnostem.