Článek 24
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se osoba, která je rezidentem nebo státním občanem v některém smluvním státě, domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma smluvními státy vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje právo těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem. Jestliže se na jeho případ vztahuje odstavec 1 článku 23 této smlouvy, příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je státním občanem.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ rozřešil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo uplatňování této smlouvy. Mohou se rovněž poradit za účelem zamezení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.