Článek 23
Zákaz diskriminace
1. Bez ohledu na ustanovení článku 1 této smlouvy státní občané jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných okolností a za stejných podmínek podrobeni státní občané tohoto druhého státu.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty ve druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojených, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
4. Žádné ustanovení tohoto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám, které nejsou rezidenty v tomto státě, osobní přídavky, úlevy a snížení daně, které příslušejí osobám jakožto rezidentům.
5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 této smlouvy vztahují na daně jakéhokoliv druhu a označení.