§ 9
(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních předpisů 32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr daný převažujícím účelem záměru.
(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda
a) v zastavěném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m2,
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2,
c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
e) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím 38),
f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona 42), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,
g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo
h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada 18), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.
(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr
a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury 6) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
c) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury 6) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
d) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
e) na plochách vymezených v územním plánu k nezemědělskému využití,
f) hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo
g) geologických prací podle zákona o geologických pracích 43).
(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí včetně vymezení cílového záměru, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí
a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a s vyznačením krajinných prvků, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,
c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet a informace, zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,
d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území; u záměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního fondu předloží vždy,
e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,
f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
g) výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem,
h) údaje o odvodnění a závlahách,
i) údaje o protierozních opatřeních,
j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
k) informaci, v jakém následném řízení podle jiného právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem, a v případě záměrů podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměru podle jiného právního předpisu 6), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby, a
l) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.
(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména
a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
d) orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a
e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.
(9) Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
32) Například stavební zákon, zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.