5. Opatření v karanténním území po potvrzení výskytu původce hnědé hniloby
5.1. V karanténním území, které zahrnuje místo produkce označené za zamořené původcem hnědé hniloby podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo povrchovou vodu označenou za zamořenou podle § 5 odst. 2 písm. b), Ústav po potvrzení výskytu původce hnědé hniloby nařídí podle § 7 odst. 1 písm. d), že uživatel pozemků v tomto území:
5.2.1. na pozemku označeném za zamořený původcem hnědé hniloby podle § 5 odst. 1 písm. a):
a) nesmí po dobu čtyř vegetačních období pěstovat hostitelské rostliny původce hnědé hniloby včetně osiva bramboru a rajčete a rostliny rodu Brassica, u kterých prokazatelně hrozí riziko přežití původce, jiné rostliny mohou být pěstovány, pokud nehrozí prokazatelně zjistitelné riziko šíření původce hnědé hniloby (např. pokud pěstitel učiní opatření, která zabrání přenosu zeminy spolu se sklízenými částmi takových rostlin) [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona], a musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny včetně plevelů [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona]
b) musí tento pozemek po první tři vegetační období udržovat jako černý úhor nebo na nich pěstovat obiloviny, často sekané či intenzívně spásané trvalé pícniny či trávy na semeno (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona) a v dalších dvou letech na něm smí pěstovat jen nehostitelské rostliny, které neumožňují přežití či přenos původce hnědé hniloby, a musí se na něm v průběhu těchto pěti let vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny včetně plevelů (§ 76 odst. 1 písm. a) zákona);
c) smí v případě režimu podle písmene a) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem a), ale jen s podmínkou, že
- během předcházejících dvou let bylo Ústavem ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
- v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál 3), a
- sklizeň bude určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování,
- v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy či rostliny rajčete testovány postupem podle přílohy č. 1;
a při prvním následném pěstování bramboru nebo rajčete musí být proveden vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a v případě pěstování bramboru musí být k výsadbě použit rozmnožovací materiál 3) a sklizeň musí být určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování, případné pěstování sadbových brambor je možné až po uplynutí dvou let od prvního pěstování bramboru nebo rajčete na tomto pozemku;
d) smí v případě režimu podle písmene b) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem b), ale jen s podmínkou, že
- během předcházejících dvou let bylo Ústavem ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin původce hnědé hniloby, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
- v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál 3), a
- brambory mohou být pěstovány pro sadbové nebo konzumní účely nebo k průmyslovému zpracování, a v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy, případně rostliny rajčete, testovány postupem podle přílohy č. 1 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
e) smí po splnění ostatních mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených v karanténním území podle bodu 5 poprvé na tomto pozemku pěstovat brambor nebo jinou hostitelskou rostlinu původce hnědé hniloby, pouze použije-li rozmnožovací materiál 3), který byl úředně uznán podle zvláštního zákona 5), a musí o prvním pěstování hostitelských rostlin na tomto pozemku informovat písemně rostlinolékařskou správu nejpozději jeden měsíc před sklizní těchto rostlin, aby bylo možno provést vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3.
f) nesmí provádět umělou závlahu v roce potvrzení výskytu původce hnědé hniloby a v následujících čtyřech letech smí provádět závlahu jen se souhlasem a pod dohledem Ústavu a za předpokladu, že je vyloučeno zjistitelné nebezpečí šíření původce hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona].
5.2.2. na pozemku jiném než označeném za zamořený původcem hnědé hniloby podle § 5 odst. 1 písm. a):
a) nesmí ve vegetačním období následujícím po vegetačním období, v němž nebo z jehož sklizně byl zjištěn výskyt původce hnědé hniloby, pěstovat brambor nebo jiné hostitelské rostliny původce hnědé hniloby, včetně osiva bramboru a rajčete, a musí cíleně vyhledávat a likvidovat planě rostoucí rostliny rajčete, bramboru a jiných hostitelských rostlin, včetně hostitelských druhů plevelů (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona), nebo
- smí pěstovat brambor za podmínky, že k výsadbě bude použit pouze rozmnožovací materiál 3), který byl úředně uznán podle zvláštního zákona 5), a produkce bude určena výlučně pro konzumní účely nebo k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona],
- smí pěstovat rajče pouze z osiva, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu 6), a to pouze pro produkci plodů [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];
b) smí po dobu dvou let následujících po roce provedení opatření podle písmene a)
- k pěstování bramboru používat jen rozmnožovací materiál 3) nebo farmářskou sadbu 4) vypěstovanou pod kontrolou Ústavu a testovanou dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním,
- k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu 6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou Ústavu [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];
c) musí ihned po označení místa produkce za zamořené a následně až do doby prvého přípustného pěstování bramboru nebo rajčete každoročně provádět očistu a dezinfekci všech strojů a skladovacích zařízení používaných při pěstování bramboru nebo rajčete způsobem uvedeným v příloze č. 6 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];
d) smí provádět závlahu pouze za podmínky, že voda použitá k závlaze nebude označena Ústavem za zamořenou původcem hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona];
e) musí po dobu tří úplných vegetačních období od potvrzení výskytu původce hnědé hniloby vyhledávat a likvidovat planě rostoucí rostliny bramboru a ostatní planě rostoucí hostitelské rostliny původce hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona].
5.3. nesmí vysazovat krájené hlízy bramboru nebo vysazovat hlízy bramboru pomocí napichovacích sazečů (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona);
5.4. smí přemisťovat mimo toto území pouze partie bramboru, které byly úředním laboratorním testováním shledány prostými původce hnědé hniloby a partie označené Ústavem jako zamořené nebo pravděpodobně zamořené při splnění všech podmínek v nařízeném opatření (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona).
Sklizené hlízy bramboru balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby na území České republiky a určené k použití bez přebalování jako konzumní brambory lze přemisťovat mimo karanténní území ihned po odběru úředního vzorku, pokud byla příslušná partie prohlédnuta v době sklizně Ústavem na výskyt příznaků původce hnědé hniloby, včetně prohlídky řezu dužniny hlíz, s negativním výsledkem.
5.5. smí vyvážet rostliny bramboru vypěstované v tomto území do třetích zemí pouze pokud budou dodrženy úřední dovozní karanténní podmínky, stanovené orgánem rostlinolékařské péče dovážející země (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona);
5.6. nesmí používat zemědělské nářadí a mechanizační prostředky, používané při pěstování, sklizni, posklizňové úpravě, přepravě a skladování brambor, které přišly do kontaktu se zamořenými partiemi, po dobu jednoho roku od doby potvrzení výskytu původce hnědé hniloby mimo toto území bez řádné očisty a dezinfekce provedené způsobem uvedeným v příloze č. 6 (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona);
5.7. Při potvrzení původce hnědé hniloby v produkčních systémech, kde je možná úplná výměna pěstebního substrátu (např. ve sklenících šlechtitelů či při pěstování minihlízek, meristémů a pod.) uživatel pozemků:
a) nesmí pěstovat brambor nebo jiné hostitelské rostliny původce hnědé hniloby včetně, osiva bramboru a rajčete, pokud nedojde pod kontrolou Ústavu k eradikaci původce hnědé hniloby, včetně odstranění všech rostlin bramboru a rajčete, úplné výměně pěstebního substrátu a vyčištění a dezinfekce veškerých objektů, strojů a zařízení provedené způsobem uvedeným v příloze č. 6 (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona);
b) musí další pěstování bramboru založit po souhlasu Ústavu z rozmnožovacího materiálu 3) úředně uznaného podle zvláštního zákona 5) nebo získaného z rostlin testovaných na výskyt původce hnědé hniloby s negativním výsledkem (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona);
c) musí k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu 6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou Ústavu [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];
d) smí uměle zavlažovat porosty bramboru nebo rajčete jen se souhlasem Ústavu a umožní Ústavu provádět úřední kontrolu zavlažovacích systémů v karanténním území (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona).
5.8. Zjištění planě rostoucích rostlin bramboru nebo rajčete v karanténním území podle bodu 5.2.2. písm. a) musí uživatel pozemků v tomto území ohlásit Ústavu a před likvidací těchto rostlin musí umožnit jejich úřední testování na přítomnost původce hnědé hniloby. Při potvrzení výskytu původce hnědé hniloby při tomto testování se příslušný pozemek považuje za pozemek zamořený (§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona).
5.9. Ústav provádí namátkově dohled nad pozemky a objekty, ve kterých se pěstují či skladují rostliny bramboru a rajčete nebo se s těmito rostlinami nakládá, zejména nad prováděním očisty a dezinfekce mechanizace, která je využívána v porostech bramboru a rajčete a ve sklizených hlízách bramboru také v jiných místech produkce.
5.10. V bezpečnostní zóně, vymezené v místě produkce na základě pravděpodobného zamoření a nebo možného rozšíření původce hnědé hniloby podle § 5 odst. 1 písm. c), Ústav nařídí podle § 7 odst. 1 písm. d), že uživatel pozemků v tomto území musí po dobu tří úplných vegetačních období od potvrzení výskytu původce hnědé hniloby:
a) provádět závěrečnou očistu sklizňové techniky po ukončení sklizně a závěrečnou očistu a dezinfekci všech strojů, dopravních prostředků, třídících linek, obalů, palet a jiných předmětů použitých při posklizňové úpravě, naskladnění a vyskladnění, která musí být ukončena před zahájením nové pěstitelské sezóny (§ 76 odst. 1 písm.a) bod 2. zákona);
b) zabezpečit oddělenou manipulaci a oddělené skladování rozmnožovacího materiálu 3) bramboru a farmářské sadby 4) vypěstované pod kontrolou Ústavu a testované dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním od ostatních rostlin bramboru [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
c) k pěstování bramboru používat jen rozmnožovací materiál 3) nebo farmářskou sadbu 4) vypěstované pod kontrolou Ústavu a testované dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
d) k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu 6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou Ústavu [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona].
5.11. V karanténním území, vymezeném podle § 5 odst. 2 písm. c) na základě označení povrchové vody za zamořenou původcem hnědé hniloby nebo v bezpečnostní zóně vymezené podle § 5 odst. 2 písm. c) Ústav:
a) provádí každoročně průzkum výskytu původce hnědé hniloby, a to vzorkováním povrchové vody a případných hostitelských rostlin z čeledi lilkovitých u dotyčných zdrojů vody způsobem stanoveným Ústavem a následným testováním podle příslušných metod stanovených v příloze č. 1;
b) provádí kontrolu zavlažovacích a postřikových systémů a popřípadě stanoví takové podmínky umělého zavlažování hostitelských rostlin původce hnědé hniloby, aby se zabránilo jeho šíření, včetně zákazu používání vody označené za zamořenou k zavlažování a postřiku hostitelských rostlin původce hnědé hniloby. Tento zákaz může být odvolán v případě, kdy je na základě výsledků prováděného průzkumu prokázáno, že povrchová voda již není zamořena, nebo že jsou používány k zavlažování a postřiku technologie schválené Ústavem, které vylučují výskyt původce hnědé hniloby a jeho šíření;
c) v případě zamoření odpadních vod provádí kontrolu zneškodňování zamořených odpadních vod z průmyslových zpracovatelských a balicích závodů, které manipulují s bramborami.
------------------------------------------------------------------
3) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Příloha č. 4 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.
------------------------------------------------------------------