Článek 2

Článek 2

Pro účely této úmluvy:

a) se letadlo považuje za letadlo za letu od okamžiku, kdy všechny jeho vnější dveře jsou po naložení a nastoupení cestujících uzavřeny až do okamžiku, kdy kterékoliv z těchto dveří jsou otevřeny za účelem vyložení a vystoupení; v případě nouzového přistání se považuje let za trvající až do doby, kdy příslušné orgány převezmou odpovědnost za letadlo a za osoby a majetek na palubě;

b) se letadlo považuje za letadlo v provozu v době od počátku předletové přípravy letadla prováděné pozemním personálem nebo posádkou pro určitý let až do 24 hodin po jakémkoliv přistání; doba letadla v provozu v každém případě zahrnuje celou dobu, během které je letadlo za letu, jak stanoví písmeno a) tohoto článku;

c) "letecká navigační zařízení" zahrnují signály, údaje, informace nebo systémy potřebné k navigaci letadla;

d) "toxickou chemikálií" se rozumí každá chemikálie, která může prostřednictvím svého chemického působení na životní funkce způsobit smrt, dočasnou invaliditu nebo trvalé zranění osob či zvířat. Patří sem všechny takové chemikálie bez ohledu na svůj původ nebo na způsob své výroby a bez ohledu na to, zda vznikají v zařízeních, v munici nebo jinde;

e) "radioaktivním materiálem“ se rozumí jaderný materiál a jiné radioaktivní látky, které obsahují nuklidy procházející samovolným rozpadem (proces provázený vysíláním jednoho či více typů ionizujícího záření, například alfa, beta, neutronového a gama) a které mohou, vzhledem ke svým radiologickým či štěpným vlastnostem, způsobit smrt, těžkou újmu na zdraví nebo závažnou škodu na majetku či životním prostředí;

f) "jaderným materiálem“ se rozumí plutonium, s výjimkou plutonia, v němž je izotopická koncentrace plutonia-238 vyšší než 80 procent; uran-233; uran obohacený izotopy 235 nebo 233; uran obsahující směs izotopů vyskytujících se v přírodě kromě uranu obsaženého v rudě či rudných zbytcích; nebo jakýkoli materiál obsahující jeden či více z výše uvedených prvků;

g) "uranem obohaceným izotopy 235 nebo 233“ se rozumí uran obsahující izotop 235 nebo 233 nebo oba tyto izotopy v takovém množství, že poměr součtu těchto izotopů k izotopu 238 je vyšší než poměr izotopu 235 k izotopu 238 v uranu vyskytujícím se v přírodě;

h) "biologickou, chemickou nebo jadernou zbraní" se rozumí:

a) "biologické zbraně", kterými jsou:

i) mikrobiologické nebo jiné biologické přípravky či toxiny bez ohledu na svůj původ nebo způsob výroby, a to takových druhů a v takovém množství, které nelze přičíst preventivním, ochranným či jiným mírovým účelům; nebo

ii) zbraně, zařízení nebo nosiče určené k využívám daných přípravků či toxinů pro nepřátelské účely nebo v rámci ozbrojeného konfliktu;

b) "chemické zbraně", kterými společně nebo samostatně jsou:

i) toxické chemikálie a jejich prekurzory, pokud nejsou určeny k:

A) průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo jiným mírovým účelům; nebo

B) ochranným účelům, konkrétně k účelům, jež přímo souvisí s ochranou proti toxickým chemikáliím a k ochraně proti chemickým zbraním; nebo

C) vojenským účelům nesouvisejícím s využitím chemických zbraní a nezávislým na využívání toxických vlastností chemikálií jako způsobu vedení války; nebo

D) prosazování práva, včetně účelů spojených se zvládáním vnitrostátních nepokojů,

pokud těmto účelům odpovídá jejich druh a množství;

ii) munice a zařízení speciálně určené ke způsobení smrti nebo jiné újmy prostřednictvím toxických vlastností toxických chemikálií uvedených pod písmenem b) bodem i), které by se při použití takové munice a zařízení uvolnily;

iii) jakékoli vybavení speciálně určené k tomu, aby se používalo přímo v souvislosti s užíváním munice a zařízení uvedených pod písmenem b) bodem ii);

c) jaderné zbraně a další jaderná výbušná zařízení;

i) "prekurzorem" se rozumí jakákoli chemická reakční složka, která se používá v rámci jakékoli etapy výroby toxické chemikálie jakýmkoli způsobem. Patří sem jakákoli důležitá složka dvousložkového nebo vícesložkového chemického systému;

(j) pojmy "prvotní materiál" a "speciální štěpný materiál" mají stejný význam, jaký jim připisují Stanovy Mezinárodní agentury pro atomovou energii vydané v New Yorku dne 26. října 1956.