Článek 35
1. Příslušné orgány přijímajícího státu neprodleně uvědomí konzulárního úředníka o úmrtí státního příslušníka vysílajícího státu na území přijímajícího státu.
2. Jestliže se příslušné orgány přijímajícího státu dovědí o existenci dědictví po státním příslušníkovi vysílajícího státu nebo o dědictví po osobě jakékoli státní příslušnosti, která zemřela v přijímajícím státě, a mohl-li by na takovém dědictví mít zájem státní příslušník vysílajícího státu, uvědomí o tom konzulárního úředníka.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu učiní v případech uvedených v odstavci 2, pokud se dědictví nachází na území tohoto státu, opatření k zajištění dědictví podle právních předpisů přijímajícího státu a zašlou konzulárnímu úředníkovi opis závěti, pokud byla sepsána, poskytnou mu všechny dostupné informace o dědicích, složení a hodnotě dědictví a oznámí termín, kdy bude zahájeno řízení o dědictví.
4. Konzulární úředník je oprávněn zastupovat přímo nebo prostřednictvím zástupce zájmy státního příslušníka vysílajícího státu, který má nárok na dědictví na území přijímajícího státu a který nemá v tomto státě trvalé bydliště.
5. Konzulární úředník je oprávněn přijímat jménem státního příslušníka vysílajícího státu, který nemá trvalé bydliště v přijímajícím státě, peněžní částky nebo jiný majetek, který dotyčnému občanovi náleží v důsledku úmrtí kterékoli osoby, včetně plateb provedených podle právních předpisů týkajících se náhrad vyplácených pracujícím v rámci důchodového a sociálního zabezpečení, jakož i částek pocházejících z pojistek.
6. Movitý majetek a peněžní částky z likvidace dědictví zanechaného státním příslušníkem vysílajícího státu, mohou být předány příslušnému konzulárnímu úředníkovi za podmínky, že byly uspokojeny nebo zajištěny nároky věřitelů, a že daně a poplatky z dědictví byly uhrazeny.
7. Konzulární úředník bude oprávněn spolupracovat s příslušnými orgány přijímajícího státu při zajištění dědictví podle tohoto článku.