1.5 Umísťování a hmotné zabezpečování uvolňovaných pracovníků
(1) Umísťování uvolňovaných pracovníků vychází ze zásady efektivního využívání pracovních sil, s přihlédnutím ke schopnostem, zdravotnímu stavu a pokud možno ke kvalifikaci těchto pracovníků.
Postupuje se podle zákoníku práce a vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.
(2) Organizace uvolňující pracovníky účinně napomáhá jejich umístění:
a) v součinnosti s příslušným odborovým orgánem zpracovává plán pracovního uplatnění uvolňovaných pracovníků jako součást přípravy organizačních změn a o těchto záměrech informuje příslušný národní výbor;
b) v součinnosti s příslušným odborovým orgánem zabezpečuje jejich účelné umístění především v rámci svých organizačních jednotek;
c) spolupracuje s národními výbory, ostatními organizacemi a institucemi při obsazování volných pracovních míst a při vytváření vhodných nových pracovních příležitostí;
d) informuje příslušný národní výbor, resp. nadřízený ústřední orgán o neumístěných pracovnících.
(3) Národní výbory sledují, koordinují a zabezpečují umísťování uvolňovaných pracovníků do nového zaměstnání, kteří si je nezabezpečili sami nebo jim je nezabezpečila uvolňující organizace ani její nadřízený orgán. Národní výbory zpracovávají informace o volných pracovních místech a poskytují je uvolňovaným pracovníkům a uvolňujícím organizacím.
(4) Nadřízený ústřední orgán nebo národní výbor, který organizaci ruší nebo provádí přestavbu organizační struktury, zabezpečí umístění uvolněných pracovníků především ve svých podřízených organizacích. Ve spolupráci s příslušnými národními výbory a popř. s ostatními ústředními orgány i účinně napomáhá jejich umístění v jiných organizacích.
Umísťování uvolňovaných pracovníků, kterým se nepodařilo najít nové zaměstnání ani za pomoci ústředních orgánů nebo národních výborů, usměrňují ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a SSR v úzké spolupráci s národními výbory, příslušnými resorty a odborovými orgány. Ministerstva práce a sociálních věcí mohou k provedení těchto zásad v případě potřeby vydat podrobnější pokyny. Pro řešení problematiky umísťování uvolňovaných pracovníků mohou být vytvářeny při ministerstvech práce a sociálních věcí zvláštní pracovní komise.
Ministerstva práce a sociálních věcí informují příslušnou vládu o situaci v umísťování uvolňovaných pracovníků; k tomu si mohou vyžádat potřebné informace od statistických, popř. jiných orgánů.
Za účelem zajištění volných pracovních míst pro uvolněné pracovníky zabezpečí ústřední orgány v součinnosti s národními výbory, aby organizace přednostně umísťovaly na pracovní místa, na něž by jinak přijaly pracující důchodce, uvolněné pracovníky v produktivním věku.
(5) Při uvolňování pracovníků jsou organizace v součinnosti s orgány ROH povinny nejméně tři měsíce předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit uvolňované pracovníky s důvody připravovaných organizačních změn a se způsoby zabezpečení nového zaměstnání.
(6) Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečných průtahů nastoupí nové zaměstnání, přísluší mzdové vyrovnání od nástupu nového zaměstnání po dobu tří měsíců ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na dosavadním a na novém pracovišti; po dobu nejdéle dalších tří měsíců přísluší mzdové vyrovnání ve výši 80 % z tohoto rozdílu.
Pokud však dochází u uvolňovaného pracovníka ke změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, přísluší mu mzdové vyrovnání v plné výši rozdílu ve výdělku po celou dobu nezbytnou k rozšíření, resp. k získání nové kvalifikace.
(7) Přechody pracovníků do organizací s těžbou uhlí, radioaktivních surovin, rud a vyhrazených nerostů a na vybrané stavby jmenovitě stanovené státním plánem, do základních provozních činností v železniční dopravě a v metru a do organizací na vybraném území při západní hranici ČSSR, podkrušnohorských pánevních okresů, popř. na jiné vybrané priority pokud to stanoví vláda ČSSR, se považují při dodržení stanovených podmínek za přechody z důvodů společensky nejvýznamnějších strukturálních změn.
Přechody pracovníků do výrobních organizací určených ústředním orgánem při dodržení stanovených podmínek se považují za přechod z důvodů nejvýznamnějších racionalizačních opatření.
(8) Uvolňovanému pracovníkovi, který do dvou roků ode dne uvolnění splní věkovou podmínku nároku na starobní důchod a jemuž národní výbor nemůže zajistit přiměřené zaměstnání, bude přiznán na jeho žádost mimořádný starobní důchod (ve zvláštních případech vláda posoudí odlišné řešení). Jeho výše se určí podle ustanovení o starobním důchodu s tím, že bude přičtena i kalendářní doba do příslušné věkové hranice. Po dobu pobírání mimořádného starobního důchodu nesmí úhrn tohoto důchodu a dalších příjmů překročit průměrný měsíční výdělek, z něhož byl důchod vyměřen. Poživatelům tohoto důchodu zanikne nárok na něj dosažením věkové hranice nároku na starobní důchod. O uplatnění mimořádného starobního důchodu rozhodne vláda ČSSR.
(9) Pracovníkovi, který splnil podmínky nároku na starobní důchod před 1. říjnem 1988 a bude před tímto datem uvolněn, bude na jeho žádost starobní důchod nově vyměřen podle předpisů platných od 1. října 1988.
(10) Jestliže organizace nepovažuje další trvání dosavadního pracovního poměru pracovníka, kterému vznikl nárok na starobní důchod, za účelné, dohodne s pracovníkem jeho rozvázání dohodou, popř. postupuje podle příslušných ustanovení zákoníku práce o rozvázání pracovního poměru výpovědí.
(11) Umožnit organizacím poskytovat náhrady cestovních výdajů uvolněným svobodným pracovníkům za podmínek stanovených právním předpisem pro ženaté pracovníky, pokud je organizace přijmou do pracovního poměru na dobu neurčitou s místem výkonu práce v obci mimo obec pobytu a obec předchozího pravidelného pracoviště, a to nejdéle po dobu dvou let.
(12) Nemůže-li pracovník přes pomoc uvolňující organizace a národního výboru nastoupit vhodné zaměstnání přiměřené jeho schopnostem, zdravotnímu stavu a pokud možno kvalifikaci, přísluší mu bezprostředně po skončení dosavadního pracovního poměru při splnění podmínek příspěvek před nástupem do nového zaměstnání. Tento příspěvek se poskytuje pracovníkovi ve výši jeho dosavadního průměrného čistého měsíčního výdělku do dne nástupu nového zaměstnání, nejdéle po dobu tří měsíců. Po této době se poskytuje pracovníkovi, jemuž nebylo zabezpečeno vhodné zaměstnání, příspěvek ve výši 60 % dosavadního průměrného měsíčního čistého výdělku, nejvýše v částce 2 400 Kčs měsíčně, nejdéle však po dobu dalších tří měsíců.
Příspěvek před nástupem nového zaměstnání nepřísluší v případech, kdy uvolňovaný pracovník splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod nebo na mimořádný starobní důchod. Tento příspěvek poskytuje pracovníkovi příslušný národní výbor.
Program a návrh předpisů na umísťování pracovníků, uvolňovaných v souvislosti se změnami v organizacích výrobní základny, bude ve spolupráci s Ústřední radou odborů připraven k 31. 5. 1988.