§ 5.
Dávkou zásadně povinné jmění, pokud nepřesahuje 10 000 Kč, nepodléhá dávce z majetku, avšak, přesahuje-li tuto hranici, podléhá dávce z majetku celé.
Výjimečně vyměří se dávka z majetku pouze z částky přesahující 10.000 Kč, jde-li o živitele, vyjma otce, kteří vydržují nezaopatřené příslušníky své rodiny, dále o nezaopatřené sirotky bez rodičů neb o osoby k výdělku nezpůsobilé nebo méně způsobilé, konečně o osoby, které převážně odkázány jsou na pevné příjmy služební, odpočinkové, zaopatřovací, nebo důchody z movitého jmění kapitálového, pokud ve všech těchto případech nepřesahuje celkový příjem 8 000 Kč a jmění dávkou povinné 100.000 Kč.
Další výhody pro tuto skupinu osob ustanovuje § 55, posl. odst.
Příjmem, uvedeným v odst. 2., rozumí se příjem roku 1919, který pro tyto účely podle zákona o osobních daních zvláště se zjistí.
Na osoby, které podle ustanovení § 2 nepodléhají dávce z majetku z celého jmění, užíti možno odst. 1. a 2. jenom tenkráte, prokáží-li, že veškeré jejich jmění (nebo příjem) včetně jmění podle tototo zákona (nebo příjmu podle zák. o os. daních), dávce z majetku (nebo dani z příjmu) nepodléhajícího, nepřesahuje hranice v odst. 2. uvedené.