§ 4.
I. Od dávky z majetku jsou, předpokládajíc, že vzájemnost jest zabezpečena, osvobozeni:
1. Hlavy cizích států a v Československé republice pověřeni diplomatičtí zástupcové a konsulové z povolání cizích mocností, jsou-li cizozemci, dále úřednictvo a služebnictvo, jehož jest výhradně potřebí pro účely vyslanectví nebo konsulátu, nebo pro jejich rodiny, skládá-li se z cizozemců, a to s veškerým jměním, pokud nezáleží v tuzemsku z nemovitostí, ze jmění výdělečného, ze jmění vázaného podle platných ustanovení na oblast československého státu, nebo z tuzemských hypotekárních pohledávek;
Těmto jsou na roveň postaveni členové missí cizích států zde uznaných.
2. Osoby, kterým podle státních smluv přísluší nárok na osvobození od dávky z majetku v rozsahu, jak ze smlouvy vyplývá, jinak v témže rozsahu, jako osoby pod čís. 1. uvedené.
II. Od dávky z majetku jsou osvobozeny majetky, jsou-li trvale, výhradně a bezprostředně věnovány a je-li jich skutečně užíváno k účelům bohoslužebným, veřejným, dobročinným, vzdělávacím nebo kulturním.