§ 37.
V přiznání dlužno uvésti veškeré jmění podléhající dávce, odděleně podle jednotlivých druhových součástek s udáním veškerých, pro ocenění rozhodných poměrů, okolností a skutečností, jakož i s udáním hodnoty.
K přiznání dlužno připojiti ověřené opisy seznamů soupisových, podaných o jednotlivých skupinách majetkových ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., a zákona ze dne 27. června 1919, čís. 369 Sb. z. a n., a udati, u kterého úřadu byly k soupisu předloženy. Opisy jsou osvobozeny od poplatků.
Rovněž v přiznání uplatniti jest nárok na výhody podle tohoto zákona vyhrazené s uvedením všech rozhodných okolností; uplatňovati nároky tyto po uložení dávky není přípustno.
Podrobnější ustanovení o tom, jak se má přiznání sestaviti, budou vydána nařízením.
Pokud hodnoty majetkové nelze přesně vypočísti, nýbrž jen odhadnouti, stačí, jestliže podavatel přiznání na místě číselných udání uvede v přiznání všechny skutkové okolnosti neb naznačí pomůcky, jichž k odhadu hodnoty je třeba.
V přiznání budiž též uvedeno jmění nepodléhající dávce, je-li třeba, s uvedením důvodů; dále uvedeny buďtež majetky podle § 10, posl. odst., pochybné, a budiž udáno, proč jsou pochybny a je-li prozatímní vyloučení z vyměřovacího základu (§ 38, č. 6., odst. 2.) na místě.
Poplatník jest dále povinen se vyjádřiti, zdali dávku zaplatiti hodlá v penězích nebo jinou částí svého majetku (§ 55, odst. 1., č. 5. a 6.); v tomto případě jest pak podrobně označiti popsati a oceniti ony hodnoty, které na účet dávky hodlá odvésti.