§ 2
Vozidlo a jeho provoz
(1) Vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) motorové vozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem,
1. jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1, nebo
2. jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km.h-1,
b) přípojné vozidlo určené k užití s vozidlem podle písmene a).
(2) Za vozidlo poháněné výhradně mechanickým pohonem se považuje i vozidlo kategorie moped podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 2) splňující podmínku podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou mopedu vybaveného pomocným pohonem, jehož hlavním účelem je pomoc při šlapání.
(3) Za vozidlo se pro účely tohoto zákona nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením.
(4) Provozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.