CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 299/1998 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí 2 Data a vyhodnocení

2 Data a vyhodnocení

299/1998 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí

2 Data a vyhodnocení

Naměřené hustoty buněk ve zkušební kultuře a v kontrolách jsou spolu s příslušnými koncentracemi a sledovanými parametry zapisovány do tabulek. Sestrojí se růstová křivka pro každou zkoušenou koncentraci a kontrolu v podobě grafu střední hustoty buněk v závislosti na čase.

Vztah mezi koncentrací a účinkem je stanovován dvěma následujícími postupy. Některé látky mohou při nízkých koncentracích stimulovat růst. V úvahu by měla být brána jenom data indikující inhibici mezi 0 a 100 %.

2.1 Srovnání ploch pod růstovou křivkou

Plocha mezi růstovou křivkou a vodorovnou čarou N = No se vypočítá podle následující rovnice:

N - N N + N - 2N N + N - 2N

1 2 1 2 0 n-1 n 0

A = -------- .t + ------------ .(t -t ) + ... + -------------- .(t - t )

1 2 1 n n-1

2 2 2

kde je

A - plocha

-1

N - počet buněk.ml v čase t (na počátku zkoušky)

o o

N - změřená hustota buněk v čase t

1 1

N - změřená hustota buněk v čase t

n n

t - doba prvního měření od počátku zkoušky

1

t - doba n-tého měření od počátku zkoušky

n

n - počet měření od počátku zkoušky

Inhibice růstu v % (I ) pro každou koncentraci zkoušené látky se vypočítá

A

podle rovnice:

A - A

c t

I = --------- . 100

a A

c

kde

A = plocha mezi růstovou křivkou kontrolní zkoušky a horizontální linií

c

N = N ,

0

A = plocha mezi růstovou křivkou při koncentraci t a horizontální linií

t

N = N .

0

Hodnoty Ia se nanesou na semilogaritmický nebo na semilogaritmicko-probitový papír proti jednotlivým koncentracím. Po vynesení bodů na papír se tyto spojí od oka nebo vypočtenou regresní přímkou.

Hodnota EC se odečítá na průsečíku regresní čáry a rovnoběžky s osou x v

50

bodě I = 50 %. Abychom tuto hodnotu označili jednoznačně podle použité

a

metody vyhodnocení, doporučuje se použít symbol E C . Důležité je,

b 50

že hodnota E C je spojena s označením příslušné exposiční doby tj.E C

b 50 b 50

(0-72h).

2.2 Srovnání rychlosti růstu

Průměrná specifická rychlost růstu (μ) pro exponenciálně rostoucí kultury se vypočte jako:

lnN - lnN

n 0

μ = -------------

t - t

n 0

kde t je čas počátku zkoušky.

0

Procento inhibice specifické rychlosti růstu při každé koncentraci zkoušené

látky (I ) se vypočte podle vzorce:

μt

μ - μ

c t

I = ---------- . 100

μt μ

c

kde

μ = průměrná specifická rychlost růstu kontrol,

c

μ = průměrná specifická rychlost růstu při koncentraci t.

t

Snížený průměrný růst v % ve srovnání s kontrolní hodnotou, při všech

koncentracích zkoušené látky se nanese proti logaritmu koncentrace. Z takto

vzniklého grafického znázornění lze odečíst hodnoty EC . Pro přesné označení

50

bodu EC , zjištěného touto metodou se doporučuje použít symbol E C . Musí

50 r 50

se uvést časy pozorování, tzn. hodnoty vztažené k dobám 0 - 72 h se označí

symbolem E C (0 - 72 h).

r 50

Poznámka. Specifická rychlost růstu je logaritmický výraz, nepatrné změny

rychlosti růstu mohou odpovídat velkým změnám biomasy. Hodnoty E C a E C

b r

jsou proto numericky nesrovnatelné.

2.3 Výpočet NOEC

Hodnota NOEC se stanoví vhodnou statistickou metodou pro mnohočetné srovnávání vzorků (např. analýza variance a Dunnettův test) s využitím jednotlivých hodnot ploch oblastí pod růstovými křivkami A (viz bod 2.1) nebo specifických rychlostí růstu μ (viz bod 2.2).