§ 6.
Podjatost.
(1) Podjatým jest úředník, jde-li o záležitost, která se dotýká jeho vlastních zájmů nebo zájmů jeho manželky, neb osob s ním pokrevně spřízněných anebo sešvakřených do druhého stupně, jeho zvolených rodičů nebo zvolených dětí, jeho opatrovatelů neb opatrovanců, jeho poručníků nebo poručenců.
(2) Je-li úředník, jemuž byla přidělena záležitost k vyřízení jako referentu, nikoli tedy k pouhému manipulačnímu nebo kancelářskému spracování spisu, v této záležitosti podjatým, jest povinen ihned tuto závadu oznámiti přednostovi úřadu, který zařídí, čeho třeba. Je-li podjatým přednosta úřadu sám, oznam to úřadu přímo nadřízenému; úřad ten pověří pak projednáním věci buď úředníka povolaného, by zastupoval přednostu úřadu, nebo úřad jiný.
(3) Strana, o jejíž věc jde, může uplatňovati též jiné důvody podjatosti (na př. osobní nepřátelství, nepřímý zájem úředníka na projednávané věci a pod.). Uplatňuje-li strana takovéto důvody, jest povinna svoje tvrzení osvědčiti, načež přednosta úřadu - jde-li o podjatost referenta - nebo nadřízený úřad - jde-li o podjatost přednosty úřadu - vyslechnu dotčeného úředníka, přezkoumá z moci úřední správnost tvrzení, rozhodne o námitce a případně zařídí, čeho třeba.