VIII.
Závěr
39. Ústavní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že napadený § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi je v demokratickém právním státě nepřípustný, neboť porušuje princip individuální odpovědnosti za zavinění, neuspěl v testu proporcionality a zasahuje do práva na pomoc v hmotné nouzi zakotveného v čl. 30 odst. 2 Listiny, a proto ho zrušil. Napadená ustanovení § 50 odst. 2 až 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 327/2021 Sb., slouží výlučně jako procesní prováděcí úprava k § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi; bez § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi postrádají tato ustanovení smyslu, tudíž je Ústavní soud také zrušil. Právní následky derogace těchto ustanovení reguluje § 71 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, což znamená, že na úhradu pravomocně uložených pokut nelze provádět srážky z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, a to ani ve fázi, kdy o srážkách orgán pomoci v hmotné nouzi již rozhodl.
40. Navrhovatelka podaným návrhem nenavrhla ke zrušení § 75 písm. e) zákona o pomoci v hmotné nouzi ve slovech "nebo srážky podle § 51a". Podle své ustálené judikatury je Ústavní soud při rozhodování rozsahem podaného návrhu vázán a ve svém rozhodnutí z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže [viz např. usnesení ze dne 21. 7. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/94 (U 14/2 SbNU 227) nebo nález ze dne 13. 12. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 8/95 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.)]. V nálezu ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.), aniž by tím vybočil z uvedené maximy, Ústavní soud konstatoval, že v situaci, kdy v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního soudu ustanovení jiné, obsahově od předchozího odvislé, ztrácí rozumný smysl, tj. ztrácí opodstatněnost své normativní existence, je tímto dán důvod pro zrušení i tohoto zákonného ustanovení, a to aniž by šlo o postup ultra petitum. Platnost takového ustanovení zaniká totiž na základě principu cessante ratione legis, cessat lex ipsa, derogace provedená Ústavním soudem má proto toliko evidenční, technickou povahu [obdobně viz i nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Uvedená část § 75 písm. e) zákona o pomoci v hmotné nouzi je navázána na § 51a téhož zákona a s jeho zrušením se sama o sobě stává obsoletní (jak uvedl i Veřejný ochránce práv). Z toho důvodu Ústavní soud zrušil i § 75 písm. e) zákona o pomoci v hmotné nouzi ve slovech "nebo srážky podle § 51a".
41. Ustanovení § 12 písm. b) zákona o některých přestupcích, ve znění zákona č. 327/2021 Sb., stanoví, že v evidenci přestupků se má evidovat přestupek podle § 4 odst. 2 zákona o některých přestupcích spočívající v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku. Tento přestupek je jedním z přestupků, za jehož uložené pokuty by bylo možné podle § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi strhávat dávky pomoci v hmotné nouzi [§ 51a odst. 2 písm. f) téhož zákona]. Jeho využitelnost je tak spjata s neústavním § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Z důvodové zprávy ani ze samotného zákona o přestupcích přímo neplyne, kromě toliko evidenčního účelu, další využitelnost provedení dané evidence. Evidence přestupků byla zavedena zákonem č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstřiku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu "v této fázi je preferováno vytvoření centrální evidence ,v minimalistické variantě', kdy budou evidovány pouze vybrané přestupky (varianta II). Lze však předpokládat, že pokud se evidence přestupků v navrhované podobě osvědčí, bude možné přistoupit k jejímu postupnému rozšiřování o další přestupky (například na úseku školství a výchovy mládeže), kdy se spácháním těchto přestupků zvláštní právní předpisy spojují právní důsledky (k tomu viz výše) ... Cílem zavedení zpřísněného postihu přestupkové recidivy je zefektivnění postihu závažného protiprávního jednání, které vzhledem k opakovanosti dosahuje vyššího stupně škodlivosti, a proto je nezbytné odpovídajícím způsobem zpřísnit jeho postih". Podle důvodové zprávy k zákonu o některých přestupcích (ke znění účinnému od 1. 7. 2017) "rozsah evidovaných přestupků v návrhu tohoto zákona odpovídá přestupkům, za jejichž opakované spáchání bude moci být uložen vyšší správní trest (pokuta)". Zákon o některých přestupcích nepředpokládá za opakované spáchání přestupku podle § 4 odst. 2 vyšší sankci, jako je tomu např. u přestupku proti majetku podle § 8 odst. 5 stejného zákona. Z citované části důvodové zprávy sice neplyne, že by zákonodárce počítal s rozšířením evidovaných přestupků právě o přestupek podle § 4 odst. 2 zákona o některých přestupcích, avšak jeho přístup nelze považovat za neústavní, je-li např. vyvolán potřebností a účelností v jiných situacích.
42. Neústavnost Ústavní soud neshledal u navrhovatelkou napadeného § 48 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 327/2021 Sb., ve slovech " , není-li dále stanoveno jinak". Toto ustanovení je hodnotově neutrální a "pouhá" genetická souvislost s derogovanými ustanoveními není důvodem pro jeho zrušení. Výluka z pravidla, že dávky pomoci nepodléhají výkonu rozhodnutí, se totiž netýká jen srážek z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení (podle zrušeného § 51a zákona o pomoci v hmotné nouzi), ale zahrnuje i již dříve upravený výkon rozhodnutí, např. rozhodnutí o povinnosti vrátit dávku nebo její část (§ 51 odst. 6 a 7 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., ve spojení s § 54 odst. 3 a § 78 zákona o pomoci v hmotné nouzi).
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
------------------------------------------------------------------
+) Pozn. autora:
» « Takto označený text je v originále psán tučně.
******************************************************************