V.
Ústní jednání
17. Ústavní soud v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu uvážil, že ve věci není třeba konat ústní jednání, neboť by nijak nepřispělo k dalšímu, příp. hlubšímu objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných podání navrhovatelky, účastníka řízení a Veřejného ochránce práv. Nenařízení ústního jednání odůvodňuje i skutečnost, že Ústavní soud nepovažuje za potřebné provádět ve věci dokazování.