I.
Návrh na zahájení řízení a jeho změna
1. V návrhu doručeném Ústavnímu soudu dne 22. 6. 2010 Nejvyšší správní soud navrhl postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") zrušení dílu 7 hlavy II části III zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 127/2005 Sb., tzn. ve znění platném ke dni podání, tj. § 101a až 101d soudního řádu správního (dále též jen "s. ř. s."). V napadené právní úpravě řízení o zrušení opatření obecné povahy shledal rozpor s principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu dle čl. 1 odst. 1 Ústavy a rovněž s právem vlastnickým, právem na podnikání a principem rovnosti účastníků soudního řízení dle čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina"). Nesoulad shledal rovněž s právem na spravedlivý proces v podobě práva na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a právem územně samosprávných celků na samosprávu dle čl. 100 odst. 1 Ústavy.
2. V průběhu řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 34/10 napadla Ústavnímu soudu dne 21. 3. 2011 ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2011 č. j. 1 Ao 2/2010-185, která byla spojena s návrhem na zrušení § 101a až 101d s. ř. s. Protože v této věci již před Ústavním soudem řízení probíhalo ve věci sp. zn. Pl. ÚS 34/10, Ústavní soud svým usnesením sp. zn. Pl. ÚS 21/11 ze dne 10. 5. 2011 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) rozhodl podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tak, že se jedná o návrh nepřípustný. Současně rozhodl, že uvedení stěžovatelé mají právo účastnit se řízení o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastníci (§ 35 odst. 2 věta druhá za středníkem zákona o Ústavním soudu).
3. Nejvyšší správní soud uvedl, že předmětný návrh dle čl. 95 odst. 2 Ústavy podává v souvislosti se svou rozhodovací činností ve věci č. j. 1 Ao 1/2010-156. V ní se navrhovatel domáhá zrušení části opatření obecné povahy - změny č. 1 územního plánu obce Kamenice schválené zastupitelstvem obce dne 12. 7. 2005 a vyhlášené obecně závaznou vyhláškou obce Kamenice č. 2/2005, kterou se mění obecně závazná vyhláška obce Kamenice č. 11/2000 o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace obce Kamenice. Navrhovatel v řízení před Nejvyšším správním soudem je vlastníkem pozemků dotčených předmětnou změnou územního plánu a namítá porušení svého práva vlastnického a práva na podnikání tím, že v důsledku uvedeného opatření obecné povahy nemůže realizovat konkrétní stavby určené k podnikání (resp. svůj podnikatelský záměr). Nejvyšší správní soud, který má rozhodnout o návrhu na zrušení napadené části uvedeného opatření obecné povahy, dospěl k závěru, že právní úpravu zakotvující řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, kterou je nutno v dané věci aplikovat, nelze vyložit ústavně konformním způsobem a je třeba ji zrušit.
4. V průběhu řízení Ústavní soud zjistil, že dne 11. 4. 2011 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (Poslanecká sněmovna, VI. volební období, tisk č. 319). V bodech 51 až 55 této zákonodárné iniciativy byly navrhovány podstatné změny napadené právní úpravy, tj. dílu 7 hlavy II části III s. ř. s. (ustanovení § 101a až 101d). Vzhledem k této okolnosti bylo vyčkáno ukončení zákonodárného procesu, aby bylo zřejmé, o jakém právním stavu napadených ustanovení bude třeba rozhodnout.
5. Dne 14. 10. 2011 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato novela podstatně změnila pravidla řízení o zrušení opatření obecné povahy a jeho části obsažená v dílu 7 hlavě II části III s. ř. s. (viz zákon č. 303/2011 Sb., body 55 až 60). Uvedená novelizace soudního řádu správního cestou zákona č. 303/2011 Sb. nabyla účinnosti dne 1. 1. 2012. Ustanovení čl. II bodu 1 jeho přechodných ustanovení určilo, že není-li dále stanoveno jinak, použije se novelizovaný soudní řád správní i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této novely. Pro probíhající řízení před Ústavním soudem byla podstatná ta okolnost, že čl. II bod 9 zákona č. 303/2011 Sb. stanovil výjimku z uvedeného pravidla. Určil, že již zahájená řízení ve věci zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti předmětné novely soudního řádu správního, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
6. V návaznosti na toto přechodné ustanovení se navrhovatel obrátil na Ústavní soud s návrhem, aby byla připuštěna změna návrhu a aby Ústavní soud vydal "interpretativní" nález, kterým bude určeno, že "ustanovení dílu 7 hlavy II části III zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod". Tomuto návrhu Ústavní soud vyhověl a usnesením č. j. Pl. ÚS 34/10-52 změnu návrhu připustil, aniž se blíže mohl zabývat meritem věci. Předmětem řízení se proto stalo určení, zda "ustanovení dílu 7 hlavy II části III zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a čl. 11, 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod". Není proto rozhodující, že v rámci napadeného dílu 7 hlavy II části III s. ř. s. došlo ke změně pouze části jeho ustanovení, neboť zmíněné přechodné ustanovení vyžaduje použití této části soudního řádu správního v původním znění, a to jako celku. Rovněž tak petit návrhu směřuje proti tomuto dílu soudního řádu správního jako celku, i když argumentace je vedena (viz dále) jen proti některým jeho částem.